Cvičení organizovaná proudovou metodou jsou mezi trenéry velmi oblíbená, za připomenutí stojí Obíhané narážečky nebo Dvě narážečky po příčné přihrávce, které je možno organizovat ve skupinách po šesti hráčích nebo v rámci týmového tréninku, když je tým rozdělen na dvě poloviny.
Prozatím vyšly tři části seriálu s názvem Spolupráce na kraji hřiště, první, druhá a třetí díl a ve všech jsou hráči v neustálém zatížení. Čtvrtý díl je zaměřen na výměnu místa, tandemový náběh a pohyb středového hráče do křídelního prostoru.
Cvičení je určeno pro věkovou kategorii starších žáků, zvládnou ho vyspělé týmy mladších žáků. Při provádění musíme dbát na kvalitu technického provedení a správné načasování přihrávek i náběhu.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je nácvik spolupráce krajních nebo křídelních a středových hráčů a jejich přípravnou kombinaci před uvolněním a náběhem do křídelního prostoru. Během cvičení se zaměřujeme na součinnost při nábězích a načasování na sebe navazujících přihrávek v křídelním prostoru. Cvičení akcentuje výběr místa od středového hráče při pohybu do křídla, ale i schopnost hráčů navedení míče do správného prostoru.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- obdélník má rozměry 20x36 metrů
- který je rozdělen na dvě poloviny (20x18 metrů)
- na polovině hrací plochy jsou tři metry od autové čáry postaveny zapichovací tyče
- hráči jsou rozestavení na třech pozicích:
(a) rozehrávající hráč (A) na základní čáře, 6 metrů od autové čáry
(b) středový hráč (B) devět metrů před rozehrávajícím, ve středu herního prostoru
(c) krajní hráč (C) na autové čáře, na úrovni středového hráče
- na pozici (A) jsou tři hráči
- na pozici (B) jsou dva hráči
- na pozici (C) je jeden hráč
- rozehrávající hráč na pozici (A) má míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje rozehrávající hráč (A)
- hráč (A) míč přihrává na krajního hráče (C)
- hráč (A) po odehrání míče se uvolňuje pohybem vpřed
- krajní hráč (C) prvním dotykem míč posouvá na vedle stojícího středového hráče (B)
- středový hráč (B) prvním dotykem naráží míč pod sebe na rozehrávajícího hráče (A)
- po naražení míče středový hráč (B) vyráží ke středové metě
- středovou metu obíhá z vnější strany
- hráč (A) dává průnikovou přihrávku na rozběhnutého hráče (C)
- hráč (C) dává přihrávku na rozehrávajícího hráče (A) na druhé straně
- po odehrání míče se přesouvá do druhého zástupu
- hráč (A) se posouvá na pozici hráče (C)
- hráč (C) se posouvá na pozici hráče (B)
- cvičení se opakuje z druhé strany
Varianta 1
Tipy na související cvičení:
Varianty:
- cvičení se provádí i na opačné straně (levá/pravá)
- cvičení je možno provádět se dvěma míči najednou
- cvičení je možné provádět v opačném směru
- je možné upravit velikost herního prostoru
- s přibývajícím počtem opakování po hráčích požadujeme větší rychlost provádění
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 6x mety (kloboučky)
- 1x míč
- 2x zapichovací tyče
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.