Jiří Formánek

Na českých fotbalových hřištích se často dějí divy. Nejen že tam občas padá méně gólů, než by si diváci přáli, chybí nám kreativní hráči, reprezentace opakovaně těžkopádně bojuje o účast na mistrovství světa, ale čas od času tam padne i trenérská jazyková perla. Jednou z nich je termín „podčíslení“. Pokud jste se s ním nesetkali, gratulace – váš jazykový cit zůstal ušetřen. Úsek trenérů a vzdělávání FAČR si ale termín „podčíslení" pro situace, kdy tým je v nějaké herní situaci  v početní nevýhodě, velmi oblíbil a systematicky ho používá. Problém? Jak pro koho, ale faktem zůstává, že čeština takové slovo nezná. Fotbal i čeština by si však zasloužily víc respektu.

Představte si, že sedíte na odborném fotbalovém trenérském semináři nebo absolvujete povinné doškolení. Lektor s vážnou tváří a zaujetím kreslí taktické varianty a možnosti na tabuli a pak to přijde: „Útoky v tomto prostoru jsou obvykle vedeny v podčíslení 2:3 nebo 3:4." Rozhlédnete se po sále. Nikdo nemrkne. Všichni kývají. Vy si nejste jisti, jestli jste právě zestárli o dvacet let, nebo jestli čeština za tu dobu, co jste byli komatu, skutečně adoptovala toto lingvistické monstrum.

 KOMENTÁŘ  Jsou tomu více než dva roky, kdy jsem ve svém komentáři Fotbal si moderní technologie zaslouží! zamýšlel na tím a podporoval myšlenku, aby se fotbal posunul do 21. století a umožnil rozhodčím použít pro své rozhodování moderní technologie.

Světová generalita z FIFA podlehla dlouhotrvajícímu tlaku a svolila s tím, že bude realizován experiment, plánovaný na dva roky, který rozhodčím umožní korigovat svá rozhodnutí na základě analýzy problematických situací na videu. Je velmi pravděpodobné, že garantem těchto změn je Gianni Infantino, nedávno nově zvolený prezident FIFA.

Více jak před týdnem, po vyřazení Sparty a v případě Viktorky dokonce trestuhodném vyřazení z letošního ročníku Ligy mistrů, jsem ve svém komentáři doufal, že majitelé a sportovní vedení obou klubů vezmou rozum do hrsti, využijí svých zkušeností z předchozích sezón a budou se soustředit na postup do Evropské ligy.
 
Plzeň se situaci rozhodla řešit radikálně. Odvolala trenéra Miroslava Koubka a opakovala tak rok starý scénář, kdy tým Dušana Uhrina překvapivě nezvládl třetí předkolo Evropské ligy a byl odvolán, protože sportovní vedení v čele s majitelem stanovilo postup do základní skupiny Evropské ligy jako jednoznačnou prioritou.

Samozřejmost. Tak by se o výsledku třetího předkola dalo jedním slovem hovořit po předzápasových prognózách. Jasný postup, myšlenky nad nenasazeným soupeřem při losování v závěrečném předkole Ligy mistrů a miliony v klubové kase. S těmito pocity nastupovali k odvětě 3. překola Ligy Mistrů proti Maccabi Tel Aviv hráči Viktorie Plzeň, notně podporovaní sportovním vedením, fanoušky a velkou měrou i novináři spolu s televizními fotbalovými experty.
 
Sebevědomí bylo jistě na místě. Výsledek z Tel Avivu favorizoval Plzeň. V její prospěch hráli zkušenosti z vyřazovacích bojů, které získala v předchozích letech, pohárová matematika umožňovala domácím borcům dokonce prohrát.

 AKTUÁLNĚ  Sparta se, po prohře 0:2 na hřišti Young Boys Bern, neprobojovala do jarní části Evropské ligy, přestože v šesti evropských utkáních třikrát zvítězila, jednou remizovala a dvakrát prohrála a deset bodů obvykle k postupu stačí.
 
Svůj osud měla ve svých rukách, k postupu stačilo udržet ještě čtvrthodinu bezbrankový stav, který by při bilancovaní ve vyrovnané skupině přinesl poslední potřebný bod. 

 KOMENTÁŘ  Přestože dva ze čtyř našich zástupců v pohárově Evropě měly reálně našlápnuto k postupu do dalšího kola kvalifikace o Ligu mistrů a Evropskou ligu, tak výsledky odvet kvalifikačního kola tohoto týdne jsou tvrdým knock-outem pro český fotbal a krachem na evropské fotbalové burze.
 
Fanoušci, odborná veřejnost i novináři, namlsaní výsledky Plzně v předchozích evropských sezónách a jasným postupem Sparty, Liberce, Mladé Boleslavi v minulém týdnu, počítali s jasným postupem našich dvou posledních mistrů a tajně doufali v zmrtvívstání Liberce, který se loni v Evropě prosadil.

 KOMENTÁŘ  Možná by se mohlo zdát, že roky hojnosti v Plzni končí, ale nemyslím si, že tomu tak je. Plzeň vždy byla provinčním klubem, který se pohyboval na hraně první a druhé ligy. Impulsem, který ji katapultoval mezi republikovou fotbalovou smetánku byl příchod majitele Tomáše Paclíka a angažování trenéra Pavla Vrby.
 
Trenér Vrba, především díky stabilnímu ekonomickému zázemí, dostal téměř dvouletý prostor, aby vybudoval kádr, který si získal respekt v Evropě a téměř tři roky bezkonkurečně kraloval na naší ligové scéně.

 KOMENTÁŘ  Trenér Jaroslav Šilhavý skončil v Liberci. Tato fotbalová mediální tsunami se prohnala tento týden internetem i tištěnými periodiky. Co si trenér Šilhavý zapíše do svého fotbalového životopisu?

Pod Ještěd přišel v polovině roku 2011 a tým Slovanu v první sezóně dovedl k senzačnímu mistrovskému titulu, kdy odolal stále silnější dotírající Plzni a tradičnímu aspirantovi na titul Spartě. Následující sezónu titul jeho tým neobhájil, ale s přehledem si pohlídal třetí příčku zaručující účast v pohárově Evropě.

V letošní sezóně dovedl Liberec do skupinové fáze Evropské ligy, ze které druhým místem postoupil do jarních bojů. Nakonec vypadl s nizozemským AZ Alkmaar.