I když v jarních utkáních 1. Gambrinus ligy je patrný určitý zvýšený divácký zájem (např. především na Spartě, v Plzni, na Slavii a zvláště ve Vršovicích na Bohemians 1905 apod.), stále u nás platí, že jednou z velkých priorit českomoravského fotbalu musí být zvýšení návštěvnosti na utkáních, a to nejen v profesionálních soutěžích.

Snad kromě Anglie a některých dalších zemí či mezinárodních soutěží, se podobné priority ke zvýšení návštěvnosti musí řešit v mnoha zemích a soutěžích. Různí experti i fanoušci si kladou otázku, jak zvýšit atraktivnost fotbalových utkání. Hledání odpovědí není snadné, ani konečné...

Vedle osvědčené dobré marketingové a propagační činnosti, např. ve Francii ke zvýšení atraktivnosti fotbalových utkání chtějí specificky podpořit útočný, velice ofenzivní, fotbal, respektive přímo zvýšení počtu vstřelených gólů v utkáních. Francouzská fotbalová federace přišla dokonce se zvláštní cenou 2 miliony euro pro klub, který v první francouzské lize vyhraje nejvíce utkání s rozdílem dvou a více branek!

Touto podporou se má ve Francii zvýšit motivace k uplatnění útočné hry, tedy zvýšení její atraktivnosti a dramatičnosti. Samozřejmě, peníze mají velkou moc, ale samy o sobě góly za žádný tým góly nedají. Proto rozhodující roli musejí sehrát trenéři a manažeři (!) fotbalových týmů, protože orientace na ofenzivní fotbal vyžaduje celou řadu změn nejen v celém tréninkovém a přípravném procesu či při koučování utkání (!), ale také ve skautingu a výchově mladých hráčů. A v neposlední řadě také v transferové politice klubů.

Prosadit záměry, které povedou k vyššímu počtu gólů, tedy k lepší ofenzívní hře, však nebude nijak snadné ani ve Francii. Např. i proto, že největší talenti - střelci gólů většinou i ve Francii odcházejí do lepších klubů nebo rovnou do zahraničí, a to často brzy po té, co vstřelí prvních pár ligových gólů a jejich nahrazení není snadné ze sportovních i finančních důvodů.

Kriticky se v rámci UEFA poukazuje na to, že téměř jediný, kdo má z takové situace prospěch, jsou různí skauti a agenti hráčů, pro které je hlavní motivací obchodní transakce spojená se ziskem při přestupu hráče z jednoho klubu do druhého (čím dražší a častější takové transakce jsou, tím pro agenty lépe...).

Zdá se, že recept, který chtějí uplatnit ve Francii by byl inspirací i pro náš českomoravský fotbal, zvláště pokud by podobná a zajímavá finanční prémie pro 1. Gambrinus ligu a celostátní dorosteneckou ligu byla systémově, systematicky a dlouhodoběji provázena změnami v myšlení a chování mnoha našich fotbalových trenérů a manažerů jak u seniorských, tak u juniorských a mládežnických týmů, a především pak i u reprezentačních výběrů a také ve sportovních třídách a sportovních centrech mládeže či u profesionálních trenérů, kteří působí na krajských fotbalových svazech.

Jde totiž o širší aspekty, které vyžadují nové přístupy zohledňující nejen situaci uvnitř fotbalu, respektive uvnitř profesionálního fotbalového průmyslu, ale také vně fotbalu. Ze sportovního hlediska jde například také o nutnost zcela nových přístupů k podpoře a identifikacemi pohybově nadaných dětí, jejich podporu a rozvoj (včetně správného časování specializace na fotbal, zajištění všestranné sportovní připravenosti, doplňující a kompenzační cvičení a sporty, mentální síly a herních dovedností jít do rizik, protože ofenzívní fotbal totiž nejen bolí, ale vede také k častějším úrazům nebo také k lidským a společenským "deformacím," které často skrytě a lačně číhají právě na ty největší střelce a hvězdy týmů v kolotoči sportovního "šoubyznysu", jak jsme toho svědky i v naší lize či reprezentaci).

Zvýšená motivace a orientace na útočný fotbal pak vyžaduje také daleko kvalitnější tréninkové plochy a další zázemí a vybavení, než které má k dispozici většina našich mládežnických týmů (snad kromě Tréninkového centra pražské Sparty na Strahově či Dynama České Budějovice apod.). I když se i v této oblasti hodně mění k lepšímu, zvláště budováním hřišť s umělým trávníkem třetí generace a umělým osvětlením, stále nemůžeme konkurovat těm fotbalově nejvyspělejším zemím v západní Evropě. Podobně je tomu s uplatněním moderních technologií a audiovizuálních zařízení, bez kterých také super moderní fotbal nelze v dnešní konkurenci učit, ani propagovat. Podobně je tomu s úrovní rehabilitačního a fyzioterapeutického zázemí, využívání zahraničních soustředění a mezinárodních utkání.

Zkrátka a jinak řečeno, bez komplexního pojetí a odpovídajících finančních a znalostních zdrojů nelze skutečně moderní fotbal v našich podmínkách produkovat na úrovni, kterou obdivujeme na mezinárodní scéně. Ovšem k úspěchu na mezinárodní scéně patří také vyšší znalost cizích jazyků, které jsou v našem fotbale stále podceňovány nejen u hráčů, ale i u trenérů a manažerů.

Je proto jenom dobře, že například UEFA Profi Licence ve svém trenérsko-manažerském kursu prosazuje přece jen vyšší nároky na znalost cizích jazyků, absolvování stáží v zahraničí a udržování mezinárodních kontaktů.

Svým dílem k tomu přispívají OVT/TK ČMFS a UČFT, které prosazují a podporují nejen mezinárodní spolupráci na úrovni UEFA, ale také v bilaterální spolupráci, zvláště se sousedními státy jako je Německo, Slovensko a Polsko. Doufám, že rovněž s Rakouskem se brzy prohloubí spolupráce také v oblasti trenérské problematiky a že stejně tak web stránky www.trenink.com budou - stejně jako ostatní platformy publikující o fotbale - ještě více klást důraz na mezinárodní a trenérské dimenze moderního fotbalu.

Dr. Ladislav Valášek,
předseda TK ČMFS a viceprezident UČFT



{comment}