U příležitosti ME týmů U21 uspořádal holandský fotbalový svaz (KNVB) ve spolupráci s
UEFA mezinárodní trenérský kongres, kterého se ve dnech 9.-11.6. 2007 za ČMFS
účastnili Dr. Ladislav Valášek, předseda TK ČMFS a viceprezident UČFT a Jiří Zalabák, ředitel OVT ČMFS a člen prezidia UČFT.Podrobnější poznatky a související informace budou využity v rámci oficiálních vzdělávacích kursů a dalších akcí ČMFS, včetně UEFA Profi Licence a budou také publikovány v podzimním čísle časopisu Fotbal a trénink.
Při této příležitosti chceme fotbalové trenéry, kouče a manažery na www.trenink.com upozornit alespoň na to, že formální i neformální a doprovodné akce mezinárodního kongresu v Holandsku jednoznačně potvrdily, že moderní trenéři, koučové a manažeři zvláště ve špičkovém a mládežnickém fotbale nemohou rozhodně svoji práci redukovat pouze na samotný tréninkový proces či koučování utkání!
Současné trendy a očekávaná budoucnost jednoznačně vyžaduje daleko komplexnější a struktorovanější pojetí trenérské profese ke kvalitní a efektivní přípravě fotbalistů a vedeníúspěšných týmů.
Nové přístupy a poznatky, jakož i využití moderních technologií a také zapojení dalších špičkových specialistů v realizačních týmech, respektive v rámci klubů, ukazují, že fotbal je vždy o týmové spolupráci nejen na hřišti, ale také mimo hřiště a v žzádném případě se dnes neobejde bez multidisciplinárního zkoumání a řízení.
Stejně markantní je důraz na znalost pozitivních a negativních vazeb stále širší a hlubší provázanosti fotbalu jako nejpopulárnějšího sportu a jako velkého byznysu. To vše ale vyžaduje nejen změny ve vrcholovém profesionálním fotbale či na úrovni FIFA, UEFA a svazů, ale stále více také hlavně v každodenní praxi i v celé jeho pyramidě a především v té největší masové základně a mládežnickém fotbale vůbec - tedy ve fotbale pro všechny a ve všech jeho formách a úrovních.
Solidarita a fair-play na jedné straně, a na druhé straně efektivnost a transparentnost používaných procesů a kriterií, je požadavkem doby, aby se kvalita a přidaná hodnota projevovala ve všech činnostech, které souvisejí s amatérským i profesionálním fotbalem. Čas a konkurence totiž nespí, a kdo se nedokáže přizpůsobovat novým trendům a nejnáročnějším kriteriím, bude ztrácet nebo bude zcela tzv. smeten ze scény...
V globálním světě, a tedy i v globálním fotbale, nelze totiž jen spoléhat na minulé zásluhy či úspěchy. Kdo chce skutečně dlouhodobě uspět v mezinárodním měřítku, ten už vůbec nesmí stagnovat či dokonce opakovat chyby, které vedly k bankrotům a jiným negativním důsledkům až příliš laických požadavků nebo příliš velké komercializace fotbalu.
Naopak, zvláště trenéři, koučové a manažeři musí být na čele pozitivních změn ve fotbale a aby tuto svoji vedoucí roli zvládli, musejí nejen tvrdě pracovat, ale sami se především musejí pořád vzdělávat (!), a pokud možno v mezinárodním kontextu. I proto jsou mezinárodní kongresy, konference a jiné mezinárodní akce tak potřebné a přínosné, i když v době internetu existují i další ryhlé a velmi přínosné prameny nejnovějších poznatků a zkušeností, které lze čerpat od skutečně špičkových svazů, klubů, trenérů a dalších firem, odborníků a expertů.
Je důležité, že s nadcházející novou fotbalovou sezónou, kdy dochází k celé řadě více či méně opodstatněných změn na trenérských postech, bude nutno - ještě více než v minulosti - prosazovat požadavky, aby u profesionálních týmů a u týmů mládeže působili ti nejlepší a nejkvalifikovanější trenéři. Jinak nám ujede vlak ještě více, než ukázalo ME U21.
Opravdu nelze oddalovat či zakrývat případy, kdy klubu v honbě za krátkodobým ziskem nebo pod tlakem nedostatečných finančních prostředků angažují trenéry s nedostatečnou či neúplnou kvalifikací nebo dokonce fiktivně vedou jako hlavní trenéry jiné lidi než ty, kteří trenérskou a koučovskou práci u profesionálních či mládežnických klubů ve skutečnosti vykonávají.
Taková nežádoucí praxe je nejen proti předpisům a regulím ČMFS a UEFA a musí být tudíž sankcionována (!), ale také škodí především celkové atmosféře a rozvoji fotbalu u nás. Je samozřejmě také v rozporu s kolegiální profesní etikou, kterou by trenéři a koučové měli respektovat právě na postech, kde jde o placenou a veřejně sledovanou práci a kde je nejvyšší trenérská kvalifikace předpisy vyžadována mimo jiné i proto, aby konkurenční soutěž mezi profesionálními a mládežnickými týmy měla srovnatelné parametry.
Vždyť není tajemstvím, že trenéři bez potřebné kvalifikace se často spokojují nejen s nižší finanční odměnou nebo nejsou zdaleka tak nároční nejen vůči vedení a majitelům klubů, ale také vůči svým kolegům v realizačních týmech nebo nevyžadují další potřebné specialisty při posuzování celé řady otázek, které moderní fotbal vyžaduje i mimo hřiště, zvláště v mezinárodním kontextu.
Jinak řečeno, špičkoví holandští trenéři, stejně jako další trenéři ze zemí UEFA a dalších zemí jednoznačně na kongresu potvrdili, že k udržení celkové konkurenceschopnosti (nikoliv tedy pouze krátkodobé, ale především dlouhodobé a mezinárodně uznávané konkurenceschopnosti) se musejí trenéři, koučové a manažeři ve fotbale připravovat velmi pečlivě a komplexně na budoucnost, a to především tím, že se budou dále vzdělávat jak po linii formálních a institucionálních forem (kursů), tak dalšími formami, včetně mezinárodních projektů, stáží a dalších akcí nebo formou samovzdělávání či jinými formami privátního vzdělávání, mentoringu a koučinku (jejichž význam dále poroste a zvláště mladší trenéři budou muset investovat daleko více času a finančních prostředků, než tomu je nyní nebo bylo v nedávné minulosti).
Ovšem jsem rád, že mohu také uvést, že na mezinárodním kongresu byla často oceněna tzv. česko-slovenská škola vzdělávání trenérů nejen z dob společného Československa, ale také při současném úsilí o rozvoj bilaterální česko-slovenské spolupráce, např. v rámci UEFA Pro Licence nebo ve spolupráci mezi profesními organizacemi UČFT a USFT, které jsou významnými členy EUFT. Tuto společnou tradici a profesní a profesionální sounáležitost jsme také na kongresu prakticky a rádi demonstrovali v rámci tzv. workshopů, kterých jsme se aktivně účastnili v tandemu s Dr. Jozefem Barmošem, který jako úspěšný bývalý fotbalový reprezentant Československa je nyní hlavním trenérem slovenské reprezentace U21.
Právě účast dalších trenérů repre týmů v kategorii U21 na kongresu také ukázala, jak je důležité, aby se všichni trenéři národních týmů všech kategoriií daleko více zapojili nejen do vzdělávání trenérů, ale také do celkové odborné osvěty a do veřejného sdílení poznatků a zkušeností. Zvláště v rámci tzv. knowledge managementu musí vedení fotbalových svazů a klubů prosazovat tlak na odbornost dle uznávaných kriterií (ale musí na to vyčleňovat také potřebný prostor, čas i peníze, jinak se v dané zemi trenéři dostávají do izolace a dalších deformací, které nejen omezují jejich možné úspěchy, ale také poškozují ty lidi, které vedou ve svých týmech a ty lidí, kteří jim chodí fandit nebo jinak investují do fotbalu ...).
Závěrem této stručné informace ještě poznámka o tom, že charakteristickým rysem všech podobných konferencí je kombinace kongresových teoretických prezentací a doprovodného programu s praktickými ukázkami na hřišti či jinde tzv. v terénu, včetně společného sledování a analyzování konkrétních fotbalových utkání (např. na tomto kongresu jsme sledovali a analyzovali utkání Nizozemsko - Izrael a Anglie - ČR).
Pro český fotbal je to o to důležitější, že - na rozdíl od MS 2006 v Německu - byla díky podpoře vedení ČMFS na ME U21 v Nizozemsku znovu také také zvláštní skupina strategických pozorovatelů - expertů ČMFS a UČFT, kteří o získaných poznatcích budou rovněž referovat nejen v práci svazu, ale také na stránkách odborného časopisu Fotbal a trénink, na který také pravidelně upozorňuje www.trenink.com , a to je moc dobře pro celou naši fotbalovou veřejnost obecně a trenérskou obec zvláště.
Dr. Ladislav Valášek
předseda TK ČMFS a viceprezident UČFT
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.