První ligové kolo letošního roku přineslo vedle několika překvapivých výsledků i moment o kterém se bude dlouho diskutovat. Především proto, že z veřejně dostupných záznamů není zcela prokazatelné, zda míč v utkání Ostrava-Plzeň přešel brankovou čáru či nikoliv? Přestože Plzeň byla v utkání lepší, kdyby domácí šli do vedení, mohlo mít utkání jiný vývoj.
Co se na Bazalech vlastně stalo? Zachraňující se Ostrava se utkala s vážným aspirantem na titul z Plzně. Do dvacáté minuty drží domácí nerozhodný výsledek.
Ve dvacáté minutě zahrál domácí záložník Štěpán z levé strany volný přímý kop. Pro centr si vyběhl brankář Kozáčik, který byl v kontaktu jak se spoluhráčem Kolářem, tak stoperem domácích Frydrychem.
Kozáčik míč neudržel, míč mu vypadl, a brankář se ho pokusil zastavit před brankovou čarou. Podařilo se mu to? Lidský faktor v podobě fotbalových rozhodčích rozhodl tak, že Kozačik míč brankovou čáru přejít nenechal.
Ostravě body nikdo nevrátí a možná ji budou v boji o záchranu chybět.
V Premier League stále spoléhají na lidský faktor, ale u tak zásadní situace jako je uznání nebo neuznání branky si nechávají poradit od systému Hawk-Eye. Tento systém funguje obdobně jako v tenise, pouze s trošku jiným principem. Systém narozdl od tenisu aktivně hlásí rozhodčím, pokud se míč dostane za brankovou čáru. Obdobný systém s názvem GoalRef otestovala FIFA na Poháru FIFA v Brazílii.
Důvodem je skutečnost, že podle statistik musí rozhodčí v 10% utkání řešit kontroverzní situace na brankové čáře, které mohou rozhodovat důležitá utkání.
Fotbal je o lidech, o chybách a o emocích. Je však otázka, zda již opravdu nenastal čas posunout fotbal do 21. století?
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.