Editor trenérského fotbalového portálu www.trenink.com trenér Jiří Formánek navazuje na svou trilogii článků, které byly zaměřené především na nácvik průnikové přihrávky, ale i schopnost týmu vůbec si podobnou pozici, pro možnost přihrávku zahrát, připravit.
První vyšel článek 6:6 na průnikové zóny v třetině hrací plochy, následovala hra 7:7 na průnikové zóny v kříži a také 8:8 na 1 a 2 dotyky s průnikovou přihrávkou .
Název dnešního článku se podobá třetímu 8:8 na 2 doteky s trojúhelníkem uprostřed, hra je určena pro šestnáct hráčů do pole, vedle schopnosti hráčů udržet míč ve své moci a pod kontrolou je cílem vytvořit si takovou situaci aby hráči mohli dát průnikovou přihrávku a následně míč dostat do potřebného prostoru. Bránící tým se snaží o zamezení takové přihrávce a konstruktivní odebrání míče.
Hru, kterou je možno praktikovat u mládežnických týmů od přípravky až po dorosteneckou kategorii, jsem obvykle zařazoval do hlavní části tréninkové jednotky, výjimečně na závěr průpravné části. U mladších věkových kategorií je třeba správně zvolit velikost hrací plochy.
Cíl průpravné hry:
Cílem průpravné hry je, vedle schopnosti týmu s míčem udržet ho pod svou kontrolou, připravit si takovou pozici aby se hráči mohli pokusit o přízemní průnikovou přihrávku skrz dvě strany středového trojúhelníku a která musí směřovat na spoluhráče mimo tento trojúhelník nebo musí přihrávka směřovat na hráče ve středovém prostoru. Hráči držící míč se pak pokouší přenést hru a zašlápnout míč na jedné z autových čar. Bránící tým vytváří presinkové situace, pokouší se získat míč konstruktivním odebráním a zabránit průnikové přihrávce.

Popis průpravné hry:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- v těžišti hrací plochy je vyznačen rovnostranný trojúhelník
- strana trojúhelníku má 15 metrů
- hra je určena pro 16 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy 8:8
- každý z týmů míč při hře zašlapuje u autových čar:
(a) branková a půlící čára
(b) pomezní (autové) čáry na polovině hrací plochy
- pohyb hráči po celé hrací ploše není omezen
- hráči mají omezený počet doteků na 2 na celé hrací ploše
- výjimku tvoří případ, kdy hráč vyvádí míč z trojúhelníku
- tým hráčů držících míč se snaží:
(a) udržet míč pod svou kontrolou
(b) dát za sebou nepřerušeně 15 přihrávek = 1 bod
(c1) dát průnikovou přihrávku přes středový trojúhelník = 1 bod
(c2) dát přihrávku na hráče nabíhajícího do trojúhelníku, který míč vyvede = 1 bod
(d) po (c1) nebo (c2) míč zašlápnout u jedné ze svých postraních čar = 3 body
- průniková přihrávka musí:
(a) projít přes dvě strany trojúhelníku
(b) přihrávka musí být přízemní
(c) přihrávka musí být adresná, musí ji přijmout spoluhráč
- bránící tým se:
(a) vytvářením presinkových situací pokouší donutit tým s míčem vytvářet chyby
(b) následně se pokouší konstruktivně získat míč
(c) zabránit průnikové přihrávce přes středový trojúhelník
(d) zabránit zašlápnutí u autové čáry
- interval zatížení (IZ) a interval odpočinku (IO) je závislý na:
(a) věkové kategorii
(b) velikosti hrací plochy
(c) počtu hráčů v jednotlivých týmech
Varianty:
- lze měnit velikost hrací plochy:
(a) zvětšit na 2/3 nebo 3/5 hrací plochy (9:9-10:10)
(b) zmenšit na 2/5 hrací plochy (7:7)
- lze změnit velikost středového trojúhelníku:
(a) zmenšit na stranu 8-12 metrů
(b) zvětšit na stranu 18-20 metrů
- přes středový trojúhelník nesmí chodit vysoké přihrávky
- hráči týmu s míčem mohou míč zašlápnout i po (b) 15 nepřerušených přihrávkách
Pomůcky:
- 4-8x meta na vyznačení hrací plochy
- 3x meta (kužel) na vyznačení středového trojúhelníku
- 10x míč
- 16x rozlišovací trika (2 barvy 8:8)

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.