Nejkratší měsíc v roce zahajujeme na stránkách trenérského portálu trenink.com článkem Jiřího Formánka s názvem Výměna místa v kosočtverci, který navazuje na první část z prosince minulého roku.Cvičení je určeno pro fotbalisty žákovského věku, zařazujeme do tréninkových jednotek probíhajících v jak v hale tak i na normální hrací ploše a zaměřuje se na přesnost přihrávek a výměnu místa která by měla probíhat automaticky bez přemýšlení kam mám běžet a dva míče se kterými cvičení probíhá hráče nabádá k tomu, aby načasování přihrávek bylo správné.
U starších kategorií je vhodné zařatovat toto průpravné cvičení do průpravné části tréninkové jednotky, u těch mladších může být součástí té hlavní.
Průpravné cvičení: Výměna místa v kosočtverci (1.část)
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto průpravného cvičení je především zlepšit herní činnosti jednotlivce přihrávání a výměnu místa, důležitá je vzájemná spolupráce tří spoluhráčů, orientace hráčů v prostoru a pohyb hráče na druhou stranu než kam posílá přihrávku. Hráči musí koordinovat svoje přihrávky tak, aby se dva míče v cvičení nikdy nesetkaly.
Popis průpravného cvičení
- hrací plochou je prostor přibližně 40x40 metrů
- cvičení je určeno minimálně pro 12-16 hráčů
- mužstvo je rozdělno do dvou týmů po 3 hráčích a
- do dvou týmů po 4 hráčích
- týmy které mají po čtyřech hráčích mají u prvního v zástupu míč
- pro toto cvičení jsou potřeba 2 míče
- hráči jsou rozestavení ve tvaru kříže na koncích paprsků
- vždy jeden hráč z týmu stojí pět metrů před zástupem
- hráč stojí čelem ke svému zástupu
- akci začíná tak, že míč mají na první hráči (A) v zástupech proti sobě
- hráč A přihrává na hráče B
- hráč B přihrává prvním dotykem na hráče C
- hráč C dává dlouhou přihrávku na hráče D
- hráč C po odehrání míče přebíhá k zástupu E
- hráč A, který zahajoval akci se posouvá na pozici hráče C
- akce probíhá vždy ve dvou proti sobě stojících zástupech
- akce se opakuje
- interval zatížení 60 vteřin až 3 minuty
- počet opakování 1x-4x
Varianty:
- cvičení je možno provádět protisměrně
- hráči mají stanovený počet povinných doteků (1,2,3)
- první přihrávka je jako nácvik provedena autovým vhazováním
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- hráč (C), který pouze přebíhá do zastupu E provádí požadovaný obratnostní cvik (kotoul, výskok, ...)
- hráč (A) neběží pouze ke svému kuželi, ale přebíhá ke kuželu opačného zástupu
- hráč (C) běží k zástupu kam posílal přihrávku
{/hidefrom}
{comment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.