V tomto článku, který na stránkách web magazínu českých a slovesnkých fotbalových trenérů trenink.com aktuálně zařazujeme, by chtěl autor a trenér Jakub Hávránek poukázat na některé faktory týmového herního výkonu ve hře naší fotbalové reprezentace do 20 let v semifinálovém utkání proti výběru Rakouska na mistrovství světa v Kanadě.Byl bych velice rád, abyste své názory na hru českých mladíků nebo na moje čistě subjektivní názory reagovali v komentářích za článkem, protože jsem si plně vědom, že právě v této velice důležité činnosti trenéra pokulhávám. Každý váš příspěvek určitě obohatí nejen mě, ale zcela určitě širokou odbornou trenérskou veřejnost.
Základní rozestavění:Česká republika nastoupila do utkání v rozestavění 4:4:2 (obr. 1), které se variabilně měnilo v obranné fázi spíše na 4:5:1 (obr. 2), kdy jediného útočníka hrál Fenin a do záložní řady se stahoval Střeštík. Po vystřídání tohoto hráče, plnil jeho funkci Fenin a vpředu zůstával Pekhart.
Brankář:
Brankář Petr vynikal skvělým čtením hry při soupeřových přihrávkách za naši obrannou formaci. Naši hráči se nebáli pomocné přihrávky, tkz. "malé domů", což svědčí i o kvalitní kopací technice tohoto brankáře.
Obranná řada:
Obranná čtveřice ve složení Kúdela, Mazuch, Šimůnek a Kubáň předvedla velice disciplinovaný výkon po celých 90 minut. Hráči zvládli bezchybně bránění v zónovém systému. Rychle a včas se přesouvali jak do šířky, tak hloubky hřiště. Důrazně a agresivně dostupovali soupeře, kterému nedali ani metr prostoru.
Vysoce bych také hodnotil vzájemné zajišťování hráčů, což bylo určitě příkladné. Všichni obránci jsou velice kvalitní v obranných situacích 1 na 1. Rozehrávka od stoperů je většinou řešena dlouhou přihrávkou na útočníky.
Záložní řada:V záložní řadě hrál velice důležitou roli Suchý, který nastoupil na pozici štítového záložníka a na tomto postu odvedl špičkový výkon, když zajišťoval celý centrální prostor před dvěma stopery a tvořil s nimi středový obranný trojúhelník. Oba krajní záložníci jsou velmi rychlý, umí kvalitně řešit útočné situace 1 na 1 a tak pronikat do křídelních prostorů odkud se hráči snažili hledat spoluhráče v pokutovém území.
Jako typická česká akce se projevila ta na jejímž konci byla branka na 2:0 (obr. 3). Kalouda na postu ofenzivního středového hráči si často nabíhal i za soupeřovu obrannou linii, jako první doplňoval hrotové útočníky, sbíral odražené míče od soupeřových stoperů, ale také velice zodpovědně plnil obranné úkoly a pracoval v obranné fázi pro tým.
Koncová řada:
Oba útočníci, jak Fenin, tak Střeštík, jsou výborní v obcházení soupeře v plném běhu. Fenin - svým agresivním napadání, které začínalo již v hlouby soupeřovy poloviny, dělal rakouským hráčům velké problémy při jejich zakládání útoků. Od tohoto vytaženého presinku jsme ve 2. poločase upustili.
Střeštík - útočník s velice kvalitní kopací technikou, v útočné fázi si chodil spíše pro míče do nohy a naopak Fenin zabíhal za obrannou linii soupeře. V obranné fázi doplňoval Střeštík záložní řadu na pětičlennou.

{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.