V průběhu letních prázdnin jsme čtenářům našeho portálu nabídli čtyři články s názvy Herně-kondiční cvičení pro přípravné období, což byl výběr několika článků s herně-kondičním obsahe publikovaných na těchto stránkách, které by měly být inspirací pro přípravné období a také výběr článků pro mikrosituace 3:3, průpravné hry 8:8 a rychlý protiútok.
Středeční článek na stránkách trenérského portálu www.trenink.com přináší výběr průpravných a herních cvičení určených k nácviku střelby ze střední vzdálenosti, což je činnost kterou jako trenéři po svých svěřencích často požadujeme.
Cvičení a hry zpravidla zařazujeme do hlavní nebo závěrečné části. Nácvik je možné provádět u všech věkových kategorií s nutností úpravy velikosti hrací plochy.
Dvě narážečky ve čtverci a střela z úhlu
Cílem průpravného cvičení je nácvik individuální střelby ze střední vzdálenosti po předchozích dvou naraženích v prostoru před pokutovým územím. První narážející hráč se zapojuje i do druhého naraýení a dává finální přihrávku. Zakončující hráč může volit mezi zakončením z ostrého úhlu pomocí několika doteků nebo střelbu středem, ale dotykem prvním.
Střelba středem ze střední vzdálenosti [1] [2] [3]
Cílem průpravného cvičení, které je organizováno proudovou metodou, je nácvik střelby ze střední vzdálenosti po dvojnásobném předchozím naražení, v jednom případě ve středu pole, ve druhém pak od hrotového útočníka. Zakončující hráč se po první přihrávce musí rozhodnout, který z narážejících útočníků je pro jeho situaci ve výhodnější pozici. Akci zakončuje střelbou ještě před hranicí pokutového území.
Střílej ze střední vzdálenosti ve hře 7:7
Cílem průpravné hry je podporovat u hráčů střelbu ze střední vzdálenosti. Herní prostor je upraven tak, aby branku bylo možnovsíti pouze po střelbě se střední nebo větší vzdálenosti.
Hra 7:7 s podporou střelby z větší vzdálenosti
Cílem průpravné hry je motivovat hráče ke zvýšené četnosti střeleckých pokusů ze střední a větší vzdálenosti. Hra podporuje snahu, obvykle týmu který prohrává, o střelbu z větší vzdálenosti. Spolu s touto střelbou hráče nabádáme k dohrávání těchto situací, kdy braníř například střelu pouze vyrazí.
Dvojité proudové zakončení
Cílem průpravného cvičení je naučit koncového hráče zakončit dvě akce v rychlém sledu, v prvním případě po individuálním vedení míče střelbou ze střední vzdáůenosti, kdy je hráč nucen zapojit se do kombinace, která předchází druhému zakončení, které následuje po přihrávce z křídelního prostoru.
Naraž si na vápně, vystřel a hlavičkuj
Cílem průpravného cvičení je dát finální přihrávku na útočníka stojícího před pokutovým územím, který připraví středovému hráči míč ke střelbě ze střední vzdálenosti (nohou), následně hráč modeluje dorážku hlavou po vyraženém míči od brankáře. Od hráčů vyžadujeme efektivitu v zakončení.
Zakončení po tandemu ve spolupráci s hrotovým hráčem
Cílem cvičení je nácvik zakončení po tandemu (oběhnutí) ve spoluprácí s hrotovým hráčem, to vše středem hrací plochy s důrazem na zakočení ze střední vzdálenosti - z hrany velkého pokutového území. U hráčů dbáme na správné načasování přihrávek a na správný náběh a příjem finální přihrávky. Hráči by se měli umět vyrovnat se situací, že se ocitají ve vyložené gólové příležitosti.
Souboj 1:1 se střelbou po výběru branky
Cílem dnešního herního cvičení je řešení soubojových situací jeden na jednoho (1:1) v bezprostřední blízkosti branky z hlediska bránícího i útočícího hráče. Hráče nabádáme ke kreativním řešení situací s využitím změnu směru vedení míče a především k efektivním (brankovému) vyřešení souboje. Bránící hráči mají za úkol konstruktivně odebrat míč a zakončit střelbou ze střední vzdálenosti.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.