SERIÁL Tréninkové jednotky, které jsme sledovali u trenérů různých věkových kategorií, nás utvrzují v tom, že trenéři připravují úvodní a průpravnou část tréninkové jednotky stereotypně. Obvykle skládá pouze z běhu s různou požadovanou intenzitou. Proto se autor portálu fotbalových trenérů www.trenink.com trenér Vladan Pražák rozhodl uveřejnit celou sérii jednoduchých cvičení, které by měly hráčům, ale i trenérům tuto část tréninku zpestřit.
Devatenáctý díl seriálu cvičení určených pro úvodní část tréninkové jednotky navazuje na předchozí části a my zde uvádíme odkaz na posledních několik dílů seriálu: [16] [17] [18]. Poslední cvičení tohto týdne je nazvané Protisměrná překážková dráha. Pro cvičení je potřeba malý herní prostor. Provádění cvičení je nemaximální intenzitou.
Cvičení zvládnou všechny mládežnické věkové kategorie od přípravek až po dorostence. Cvičení zařazujeme do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky. Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení, které zařazuje vždy do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky, je připravit organismus hráčů na následující zatížení v hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení provádíme na úrovni 60%.
Popis cvičení:
- cvičení probíha na v obdélníkovém herním prostoru
- rozměry jsou 25x25 metrů
- cvičení je určeno pro celý tým
- tým je rozdělený na dvě družstva
- družstava probíhání zahajují z různých míst
- v překážkové dráze hráči provádí:
(a) rychlé nohy
(b) slalomm popředu
(c) slalom pozadu
(d) běžecká abeceda
(e) úkroky bokem
Pomůcky:
- 15x mety na slalom
- 4x velké kužely
- 10x mety (rychlé nohy)
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.