Autorem dnešního příspěvku je trenér Jakub Havránek, který působí u dorostenců Viktorie Plzeň. Tento příspěvek je posledním dílem třídílného seriálu s názvem Náměty na rozcvičení. Snahou autora je, aby trenéři odstranili ze svých tréninků stereotypní rozcvičení, tak jako tomu bylo v prvním díle a druhém díle.
Rozcvičení, které patří do úvodu fotbalového tréninku, jsme se věnovali již v několika článcích. Připomenout si dovolíme dvě cvičení: Přihrávkový ciferník a Narážečky a tandemy v kruhu.
Cvičení zařazujeme do úvodu tréninku, případně do průpravné části. Cvičení je určeno pro všechny věkové kategorie, především pak pro ty mládežnické. Může být jako součást předzápasového rozcvičení.
Cíl průpravného cvičení:Cílem dnešního cvičení je nabídnout trenérům další náměty do průpravné části tréninkové jednotky (lze využít i v před zápasovém rozcvičení), abychom již plně odstranili nudné zahřátí formou běhů bez míče (tzv. "kolečka"). Zvláště v mládežnickém fotbale by nám měli v první řadě o nácvik a zdokonalování individuálních herních dovedností.
Organizace cvičení:
- na hřišti vymezíme prostor cca 20x20 m
- záleží na počtu hráčů na tréninkové jednotce/v utkání
- každý hráč má míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje hráč s míčem- postupně provádí útočnou kombinaci přihraj a běž s každým spoluhráče
- využívá přitom dvou dotykovou hru
- převzít jedním a druhým míč odehrát
- hráči se točí na místech dle nákresu
Varianty:
- hráči vedou míč "slabší" nohou
- lze manipulovat s velikostí herního prostoru
- lze používat různé signály, pro různé činnosti
Pomůcky:
- 12x mety (kloboučky, kužely)
- míč pro každého hráče
- případně rozlišovací trika
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.