Druhým dílem s názvem Herně-kondiční kruhový trénink pro 4 hráče navazujeme na první díl a pokračujeme v sérii cvičení, ve které fotbalovým trenérům nabízíme několik variant pro stanoviště kruhového tréninku v hale nebo UMT. Nejčastěji se stanoviště kruhového tréninku dají využít v průběhu zimního přípravného období, například jako kondiční cvičení ve skupinovém tréninku pro čtyři hráče.
Přestože je cvičení prováděno pomocí herních prvků jako jsou přihrávky, naražení a vedení míče, tak primárním cílem je rozvoj kondice, především rychlostní vytrvalosti a síly.
Cíl kondičního cvičení:
Cílem všech variant cvičení je rozvíjet herní kondici - rychlostní vytrvalost, sílu a koordinaci - s využitím míče. Po hráčích požadujeme správné technické provádění přihrávek, přijmutí míče, jeho naražení a vedení míče po předchozím kondičním zatížení v podobě běhu bez míče, s častými změnami směru běhu na malém prostoru.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem je kosočtverec
- délka strany kosočtverce je 8 metrů
- horní a dolní vrchol prostoru je vyznačen pomocí kuželu
- levý a pravý vrchol kosočtverce je vyznačen zapichovací tyčí
- cvičení je určeno pro 4 hráče, kteří jsou rozdělení do dvojic:
(a) aktivní pracující hráči (X) a (Y)
(b) nahrávači (A) a (B)
- nahrávač (A) stojí u dolního vrcholu, nahrávač (B) u horního vrcholu
- oba dva mají u nohy míč
- hráč (X) stojí u levého vrcholu, hráč (Y) u pravého vrcholu
- oba dva hráči stojí u zapichovací tyčí uvnitř herního prostoru
Popis kondičního cvičení:
- hráči (X) a (Y) začínají cvičení současně
- provádí ho paralelně, každý na své straně
- hráč (Y) se rozbíhá proti hráči (A)
- hráč (A) mu přihrává míč
- hráč (Y) prvním dotekem míč naráží zpět
- po odehrání míče se hráč (Y) otáčí a obíhá z vnější strany pravou zapichovací tyč
- poté běží k levé zapichovací tyči, kterou po své levé ruce obíhá
- následně se cvičení opakuje a hráč (Y) spolupracuje s hráčem (B)
Model zatížení:
- interval zatížení = 30(45,60) vteřin
- interval odpočinku = 30(45,60) vteřin
- poměr intervalu zatížení a intervalu odpočinku 1:1
Varianta 1
Varianta 2
Varianty:
- je možné upravit velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
- je možné provádět cvičení (přihrávky/vedení míče) "slabší" nohou
- nahrávači mohou míč vhazovat autovým vhazováním
- cvičení je možné provádět v opačném směru
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Tipy na související články
- Zápasový souboj 1:1 po zatížení
- Vyražení a sprint po přihrávkách v trojúhelníku
- Herně-kondiční kruhový trénink s míčem (5.část)
Pomůcky:
- 2x kužely (mety, kloboučky)
- 2x zapichovací tyče
- 2x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.