Herně-kondičním cvičením, které lze využít v přípravných obdobích nebo na začátku soutěžního období, kdy je potřeba zapracovat a podpořit obnovu a rozvoj kondiční stránky výkonu hráč, jsme se věnovali v cvičeních Velmi intenzivní fotbalová kombinace nebo Herní vytrvalost s kombinací, ve kterém bylo cílem rozvoj herní vytrvalosti intervalovou metodou, kdy hráči pravidelně střídají herní zatížení a zatížení běžecké, kombinované navíc s orientací v prostoru a obratností.
Kondiční cvičení s názvem Kondiční střelba po naražení v prostoru je zaměřeno na několik po sobě následujících a opakujících se herních činností jednotlivého hráče, ale primárně je cvičení určeno pro rozvoj kondice specifickou (herní) formou, včetně zakončení po předchozím zatížení.
Kondiční cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení obvykle zařazujeme do přípravného období nebo do tréninkové jednotky ve které je cílem obnova nebo rozvoj kondičního fondu mužstva.
Tipy na kondiční cvičení s míčem:
- Zátěžová střelba středem hřiště
- Rozehrání od brankáře a vyvedení míče
- Herní vytrvalost v obdélníku s míčem
Cíl kondičního cvičení:
Cílem cvičení je rozvoj kondiční stránky herního výkonu hráče a to specifickou formou, s míčem. Po hráčích požadujme sled několik herní činností: vedení míče, přihrávání, přijmutí a zpracování míče, výběr místa a vlastní zakončení, to vše s maximální možnou intenzitou provedení.

Organiazce kondičního cvičení:
- herním prostorem jsou 3/5 hrací plochy
- na koncových (autových) čarách stojí branky
- cvičení je určeno pro:
(a) 16 hráčů do pole
(b) 2 brankáře
- hráči do pole jsou rozdělení na dva barevné týmy 8:8 (červení/modří)
- vždy polovina týmu se cvičení aktivně, druhá pak pasivně
- aktivní část týmu má míče a stojí vedle jedné z branek
- pasivní část týmu se volně pohybuje v herním prostoru

Popis kondičního cvičení:
- hráči s míčem současně z obou stran vyvedou nebo přihrají míč na libovolného spoluhráče
- spoluhráč jim prvním dotykem naráží míč zpět
- hráči s míčem naražení ještě jednou nebo dvakrát zopakují s jiným spoluhráčem
- a postupují přímočaře na branku
- po posledním naražení celou akci zakončují střelbou na branku
- cvičení se následně opakuje a pokračuje akcí dalších hráčů
- hráči ve středu aktivně nebrání protihráče, ale stejně tak ani neuhýbají
- doporučený interval zatížení (IZ) je 2-3 minuty
- následně dojde k výměně rolí aktivních a pasivních hráčů
- počet opakování 2-5x

Varianty:
- hráči mohou zakončovat:
(a) libovolně
(b) před pokutovým územím
(c) uvnitř pokutového území
- hráči zakončují pouze levou, pravou nohou
- hráči zakončují pouze prvním dotykem
- narážející hráči mají více jak jeden dotek
- herním prostorem je celá hrací plocha
- týmy soutěží o větší počet vstřelených branek
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 16x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.