Herní cvičení Osobní obrana s krytím míče 1:1 v prostoru je zaměřeno především krytí míče před soupeřem v situaci jeden na jednoho (1:1) s využitím pomocné přihrávky nebo narážečky se spoluhráčem, pro hráče bez míče pak na odebírání míče v té samé situaci. Cvičení je vhodným tréninkovým nástrojem pro nácvik vedení míče, ovládání míče a podporu spoluhráčů, podobně jako v cvičení Klička se soupeřem za zády nebo cvičení Souboj 1:1 po příčné přihrávce, ve kterém má útočící hráč výhodu v tom, že se může rozhodovat podle aktuální situace na hrací ploše.
Cvičení je určeno pro 8 až 14 hráčů pro věkovou kategorii mladších i starších žáků. Vhodnou úpravou pravidel ho lze užít i v kategorii mužů nebo dorostenců. U starších věkových kategorií dbáme na to, aby snaha hráčů dostat se k míči a konstruktivně ho odebrat, byla v rámci pravidel a nedocházelo k úmyslným faulům.
Tipy na soubojové situace jeden na jednoho (1:1):
- Jeden na jednoho s finálním převedením
- Kondiční souboje 1:1 v kosočtverci
- Orientace v prostoru v souboji 1:1
Chceš podpořit www.trenink.com? Odebírej kanál YouTube!
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je vybudovat v hráčích schopnost udržet míč pokrytý přes aktivní a agresivní tlak soupeře, případně řešit tuto situaci jednoduchou kombinací se spoluhráčem, který je však také osobně obsazen. Důraz je kladen na čisté bránění míče, stejně jako na jeho čisté, respektive konstruktivní odebírání míče. Po bránících hráčích požadujeme aktivní snahu o odebrání míče a získání míče pod svou kontrolu.

Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- rozměry herního cvičení jsou 16x20 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny kužely
- cvičení je určeno pro 10 hráčů do pole
- mužstvo je rozděleno na dvě barevně odlišená družstva (5:5)
- hráči vytvoří stálé dvojice (dvojice A, B, C, D, E)
- ve dvojici je vždy z každého družstva jeden hráč
- cvičení se hraje pouze s jedním míčem

Popis herního cvičení:
- jeden hráč z jedné dvojice hráčů má míč
- hráč s míčem může být napadán pouze protihráčem z dvojice
- který jako jediný mu může míč konstruktivně odebrat
- hráč míčem se ho snaží po určitou dobu (10-15 vteřin) udržet pod svoji kontrolou
- v případě že tlak od soupeře na míč je velký a hrozí jeho ztráta
- může míč přihrát svému spoluhráči z družstva
- kterého opět napadá pouze jeho hráč ze dvojice
- v případě že hráč soupeři míč odebere, pak hra pokračuje pod kontrolou druhého týmu
- ale role jednotlivých hráčů se vymění
Trenérské poznámky:
- trenér si musí dát pozor na délku intervalu zatížení
- stejně tak i na dostatečnou délku odpočinku!
- je třeba upravovat postavení těla bránícího hráče
Tipy na související cvičení:
- Boční napadání v souboji 1:1
- FC Zlín: Střídavě jeden na jednoho na 4 branky
- Útoč a braň v situaci 1:1
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru
(b) tvar herního prostoru (čtverce, kruh)
- pokud hráč zachytí soupeřovu přihrávku, tak musí míč zašlápnout na obvodu hrací plochy
- týmy se v držení míče nestřídají, tým buď pouze útočí nebo brání
Pomůcky:
- 8x míč
- 4x kužel (na vyznačení hrací plochy)
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.