Hry a herní cvičení v poměru hráčů 3:3 s nahrávači jsou mezi trenéry dost oblíbené. I na stránkách www.trenink.com vyšlo několk článků, které popisovaly tuto herní mikrosituaci. Naposledy to bylo cvičení Hra 3:3 na 4 branky s narážeči mezi brankami, variabilní Tři na tři 3x jinak nebo článek 3:3 se střídáním útočných a obranných, který obsahuje čtyři obrázky řešení.
Článek popisující cvičení Hra 3:3 na 4 branky s 6 narážeči je z archivu trenéra Jiřího Formánka. Jedná se o velmi kondičně náročné cvičení. Po hráčích chceme aby využívali narážející spoluhráče, aktivně nabíhali do volných prostorů před brankami a aby se snažili o rychlou výměnu míče.
Dnešní hru můžeme zařadit do hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky. Můžete ji použít v herně-kondičním kruhovém tréninku, stejně tak se jedná o cvičení vhodné do letní nebo zimní přípravy.
Cíl průpravné hry:
Cílem průpravné hry je naučit hráče řešit opakující se mikrosituace 3:3 s využitím narážejících spoluhráčů. Po útočících hráčích s míčem požadujeme přímočaré řešení, po hráčích bez míče pak dobrý výměr místa a neustálou cirkulaci v prostoru. Bránící hráči se musí pokusit zabránit průnikové přihrávce, případně zachytit náběh útočícího hráče, musí se pokoušet o tlak na hráče soupeře, který má v držení míč.
Popis průpravné hry:
- herním prostorem je obdélník
- o rozměrech 20x30 metrů
- na každé koncové čaře jsou postaveny dvě branky
- velikost jedné branky je 1 metr
- branky jsou postaveny téměř v rozích herního prostoru
- hra je určena pro 12 hráčů do pole:
(a) šest aktivně zpojených hráčů
(b) šest pasivně zapojených hráčů
- hráči jsou rozdělení na čtyři týmy po třech (2x 3:3)
- uvnitř hrací plochy se odehrávají mikrosituace (3:3)
- trojice hráčů stojí rovnoměrně rozestavená na útočné polovině
- naražeči nevstupují do hrací plochy
- mají pouze jeden dotek
- nesmějí si mezi sebou přihrávat, ale pouze narážet hráčům ve středu
- hráči týmu držícího míč se snaží o zakončení do jedné z branek:
(a) vyřešením individuálního souboje 1:1 nebo 1:2
(b) kombinací se spoluhráčem a vyřešením situace 2:3
(c) naražením o hráče v zámezí a náběhem za obránce
- bránící hráči se snaží zabránit vstřelení branky
- současně se pokouší o konstruktivní odebrání míče
- a vlastní vstřelení branky
- po skončení jednoho intervalu zakončení si týmy měni pozice
Varianty:
- lze upravit velikost herního prostoru (25x35, 30x40)
- branku lze dosáhnout pouze po naražení o hráče v zámezí nebo prvním dotykem
- před vstřelním branky se všichni hráči musí dotknout míče
- hráči musí branku vstřelit prvním dotykem
Pomůcky:
- 4x malé branky
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.