Dnešní článek je určen především mládežnickým trenérům a je zaměřený na schopnost hráčů uvolnit se v postavení zády k brance soupeře.
Cvičení s názvem Ovládání míče zády k brance s obhozením, které má průpravný charakter je určeno především pro ofenzivní hráče, kteří se během tohoto cvičení učí simulovat odpoutání od osobně bránícího hráče s následným obhozením druhého bránícího hráče a přechod do finální části zakončení.
Cvičení je určeno pro mládežnické týmy, zařazujeme ho do průpravné nebo hlavní části tréninkové jednotky, posloužit může i jako součást herního předzápasového rozcvičení.
Tipy na cvičení zaměřené na přijmutí a zpracování míče:
- Přijmutí míče a zakončení do malé branky
- Přebírání míče dovnitř a ven ze čtverce
- Zpracuj míč a pracuj s ním
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je naučit hráče řešit situace ve kterých se často nacházejí ofenzivní hráči, vyrovnat se s tlakem bránícího hráče, otočit se s míčem pod kontrolou k soupeřově brance a zabránit tomu aby bránící hráč jakýmkoliv způsobem míč odebral a následně hráč musí přejít do pohybu směrem k brance a vyřešit další souboj jeden na jednoho (1:1), v tomto případě obhozením.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je pomyslný 15x25 metrů
- rohy herního prosotru jsou vyznačeny pomocí met
- v podélné ose obdélníku jsou na kratších stranách postaveny kužely
- uprostřed obdélníku je z kuželů postaven kosočtverec
- boční vrcholy jsou z téninkových figurín
- horní a dolní vrchol tvoří kužel
- cvičení je určeno pro 4 hráče do pole (A-D)
- hráči jsou rozestavení podle diagramu:
(a) hráči A a D u jednoho kuželu na dolní kratší straně
(b) hráč (C) na opačné straně herního prostoru
(c) hráč B na vrcholu kosočtverce proti hráčům A a D
- hráči (A) a (D) mají u noy míč
Popis průpravného cvičení:
- míč má hráč A, který zahajuje akci
- hráč A přihrává (1) na hráče B
- po odehrání míče běží na post hráče B
- hráč B si pokryje míč, otáčí se s ním a vede ho (2)
- navede ho na krajní kužel a obhodí ho (3)
- obíhá kužel (4) a zpracuje míč
- krátce míč vede (5)
- hráč B poté přihrává (6) míč na hráče C
- a běží (7) na jeho post
- hráč C vyvede míč (8) ke kuželu, oběhne ho
- a přihrává (9) na hráče B
- hráč B prvním dotykem míč vrací (11)
- hráč C pokračuje vedením míče (12)
- hráč C si obhazuje (13) levou tréninkovou figurínu a obáhá ji (14)
- míč vede (15) směrem k rozehrávajícím hráčům
- cvičení se poté opakuje
Varianty:
- trenér upraví velikost herního prostoru (menší x větší)
- hráči provádí cvičení pouze "slabší nohou"
- hráči mohou změnit směr provádění cvik
Tipy na související cvičení:
- Rangers FC: Souhra trojice hráčů prvním dotekem
- Přebírání míče dovnitř a ven ze čtverce
- FC Barcelona: Naraž si, naběhni si a přihraj
- Načasovaná přihrávka do běhu
Pomůcky:
- 2x míč
- 4x mety (kuželky, kloboučky)
- 2x tréninková figurína
- 2x kužel
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.