V předešlých týdnech publikoval trenér a editor Jiří Formánek na stránkách web magazínu fotbalových trenérů trenink.com první dvě části seriálu [1] [2] , které zaměřil na jednoduchou kombinaci spojenou se střelbou, která je organizována proudovou metodou.
Stejný autor portálu trenink.com již v minulosti uveřejnil seriál věnovaný podobné tematice s názvem Proudová střelba a tři narážečky [1] [2] [3] [4] .
Třetí varianta cvičení se jmenuje Proudová střelba v pomyslných trojúhelnících (1.část). Cílem pak je zapojit co nejvíce hráčů v co nejkratším čase. A to kombinací v trojúhelníku před vlastním zakončení bez bránících hráčů, hráči mají za úkol sehrát kombinaci na jeden dotek, přihrávky správně načasovat a zakončující hráč musí být při střelbě efektivní.
Cvičení zvládnou, při upravených podmínkách, i hráči týmů mladší a starší přípravky. Trenéři ho obvykle zařazují do hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je proudovou metodou zapojit co nejvíce hráčů v co nejkratším čase do jednoduché kombinace v trojúhelníku před vlastním zakončení bez bránících hráčů, hráči mají za úkol sehrát kombinaci na jeden dotek, přihrávky správně načasovat a zakončující hráč musí být při střelbě efektivní.
Organizace průpravného cvičení
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- prostor je zúžený po úroveň velkého vápna
- na kratších brankových stranách jsou postaveny branky
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) minimálně 8 hráčů do pole
(c) doporučený počet hráčů do pole je 12-14 hráčů
- brankáři chytají v brance
- hráči jsou rozestavení minimálně po dvou vedle branek
- obě dvě dvojice (trojice) v levé části hrací plochy mají míč
- do jednotlivé akce se vždy zapojuje trojice hráčů (A,B,C)
- akci zahajuje hráč (A)
Popis průpravného cvičení:
- hráč (A) vede vpřed (1) míč
- hráč (B) vystartuje také vpřed a jde si pro míč míč
- hráč (A) dává kolmou přihrávku (2) na hráče (B)
- hráč (B) prvním dotykem naráží zpět (3) na hráče (A)
- hráč (B) se vrací do svého postavení pro míč
- v tuto chvíli startuje vpřed hráč (C)
- hráč (A) dává šikmou přihrávku (4) na hráče (C)
- hráč (C) naráží míč prvním dotykem (5) znovu na hráče (A)
- hráč (A):
(a) míč zpracuje, krátce vede (6) a akci zakončuje (7)
(b) míč zpracuje a akci rovnou zakončuje (7)
- hráči mění své pozice následovně:
(a) A -> C
(b) C -> A
(c) B zůstává na své pozici
- další akci zahajuje hráč (B)
Varianty:
- hráč (A) zakončuje akci prvním dotykem
- hráč (A) míč nevede, ale přihrávku (2) dává dlouhou na hráče (B)
- hráč (B) míč nepracuje, ale míč dává hlavou nebo volejem zpět na (A)
- koncoví hráči akci zakončují:
(a) z prostoru před pokutovým územím
(b) zcela libovolně
(c) samostatným nájezdem na brankáře
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
Pomůcky:
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 2x branky
- 12x míč
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.