Současné kompaktní obrany je možné překonat buď překvapivým rychlým protiútokem, dříve než je obrana soupeře zformovaná nebo překvapivou a přesně zahranou průnikovou přihrávkou. Tréninková cvičení na průnikovou přihrávku jsme popisovali v článcích Průniková přihrávka středem hřiště nebo Rotace s průnikovou přihrávkou.
Cvičení s názvem Připrav si průnikovou přihrávku je vhodné pro úvod tréninku jako rozcvičení, které je organizováno ve dvou nebo třech skupinách. Po hráčích požadujeme komunikaci během přípravné kombinace.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je naučit hráče připravit si přípravnou kombinaci mezi trojicí hráčů prostor pro zahrání přízemní průnikové přihrávky. Během přípravné kombinace se soustředíme na správnou techniku provedení přihrávky, kvalitu naražení a jeho načasování. Průniková přihrávka na střední vzdálenost musí být dostatečně přesná a důrazná.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rozměry herního prostoru jsou jsou 20x12 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- na polovině hrací plochy jsou zapíchnuty tři zapichovací tyče
- jedna z tyčí je uprostřed
- dvě zbývající tyče tři metry od kraje herního prostoru
- cvičení je určeno pro 8 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dvě čtveřice:
(a) červení (A-D)
(b) žlutí (K-N)
- hráči obou barev se pohybují pouze na své polovině herního prostoru:
(a) hráči (A) a (D) jsou na dolní straně uprostřed svého prostoru
(b) hráč (B) je na horní straně uprostřed svého prostoru
(c) hráč (C) je uprostřed levé boční strany
(d) hráči (K) a (N) stojí na horní straně uprostřed svého prostoru
(e) hráč (L) je na dolní straně uprostřed svého prostoru
(f) hráč (M) je uprostřed pravé boční strany
- hráč (A) má míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje hráč (A) přihrávkou na hráče (B)
- po přihrávce hráč (A) běží za přihrávkou, na pozici hráče (B)
- hráč (B) jedním dotekem naráží míč na hráče (C)
- po naražení přebíhá hráč (B) na pozici hráče (C), kterému přihrával
- hráč (C) dává finální průnikovou přihrávku mezi zapichovacími tyčemi na hráče (K)
- hráč (C) přebíhá na pozici rozehrávajících hráčů (A) a (D)
- hráč (K) přihrává na hráče (L) a vyráží na jeho pozici
- hráč (L) naráží prvním dotekem na hráče (M)
- po naražení se hráč (L) přesouvá na pozici hráče (M)
- hráč (M) dává dlouhou průnikovou přihrávku na hráče (D)
- po přihrávce hráč (M) přebíhá na pozice rozehrávajících hráčů na své polovině
- cvičení se opakuje
Varianta 1
Tipy na související články:
- Uzavřená kombinace v trojúhelnících
- Průniková přihrávka po sražení (2.část)
- Výběr místa v situaci 2:2 s nahrávači
Varianta 2
Varianty:
- je možné upravit velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
- je možné upravit rozestavení zapichovacích tyčí na polovině hracího prostoru
- maximální počet hráčů je 10
- cvičení je možné provádět v opačném směru
- hráči míč přihrávají/naráží svou "slabší" nohou
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Varianta 3
Pomůcky:
- 4x kužel (meta, klobouček)
- 3x zapichovací tyč
- 1x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.