Sdílejte:
Silová schopnost je schopnost překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí. Jiná definice říká, že silové schopnosti představují funkční vlastností organismu, které podmiňují realizaci pohybových úkolů spojených s překonáváním vnějšího odporu, který převyšuje 30 % vynaložené maximální svalové síly. Velikost svalové kontrakce je dána především příčným průměrem svalu, který je částečně dán dědičně (hyperplazie svalových vláken – zvětšení počtu) ale z větší části jej lze ovlivnit (hypertrofií svalových vláken – zvětšení průřezu vláken). To je důvodem proč se silová schopnost obecně považuje za nejlépe ovlivnitelnou.
Senzitivní období pro rozvoj silových schopností je těsně po dokončení růstového sprintu, tedy přibližně v období adolescence. Velký vliv na výkon má také podíl převládajícího svalového subsystému.
V zásadě rozlišujeme dva druhy svalových vláken:
ST (Slow-Twitch)
Červená pomalá oxidativní vlákna s vysokým aerobním výkonem, tmavě zabarvená s pomalou reakcí na podnět (100 m/s). S malou velikostí neuronů, které ovládají 10-180 vláken.
FT (Fast-Twitch)
Rychlá bílá vlákna s vysokým anaerobním výkonem, zabarvená světle – glykolytická (FTa) nebo šedě – oxidativní (FTb) s rychlou reakcí na podnět (50 m/s). S velkými neurony, které ovládají 300-800 vláken
Formy projevu silových schopností
Režim svalové práce
(a) statický (bez zjevného pohybu)
(b) dynamický (v pohybu)
Svalová kontrakce
(a) izometrická
(b) koncentrická (překonávající)
(c) excentrická (ustupující)
Velikost svalového úsilí
(a) maximální
(b) submaximální
(c) střední
(d) nízká
Provedení
(a) jednorázově
(b) opakovaně
Časové omezení
(a) minimální čas
(b) bez omezení
(c) až do odmítnutí
Zapojení svalstva
(a) lokální (dílčí svalové skupiny)
(b) celostní - většinové
Na stránkách trenérského portálu trenink.com již dříve vyšel komplexně zpracovaný šestidílný [1] [2] [3] [4] [5] [6] seriál Josefa Vrážela, který byl věnován problematice metodiky tréninku a rozvoji jednotlivých typů síly.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.