Autor portálu trenink.com trenér Václav Mrázek naposledy pro čtenáře těchto stránek připravil cvičení Proudová kombinace - Manéž, dnes publikuje teorii ke své tréninkové jednotce, což byl jeho metodický výstup při absolvování licence "A".

Téma Střelba po vedení a obcházení soupeře se dá specifikovat jako individuální herní výkon se zaměřením na útočnou činnost, hlavně pak na její finální část, vstřelení gólu do soupeřovy branky.

V praktickém provedení tématu je obsaženo několik herních činností jednotlivce postupně, ne však pravidelně na sebe navazujících. Jednotlivé činnosti jsou náročné na pohybové schopnosti hráčů a také na CNS při správném rozhodování a volbě optimálních variant pro řešení situací.

Herní činnosti jednotlivce, která jsou obsažena v tématu:

- VEDENÍ MÍČE

Využití dvou hlavních způsobů. Přímým směrem, především v situacích při překonávání určité vzdálenosti velkou rychlostí a bez přímých překážek.

Se změnou směru, v situacích při překonávání překážek, a reakcích na okolní vlivy. Tento způsob je zároveň využíván k obcházení soupeře, rychlou změnou směru a rychlostí vedení míče, zaseknutím a zašlápnutím míče.

Při obou způsobech vedení míče dochází k atakování soupeřem, proto je potřeba klást důraz na dostatečné krytí míče, hlavně volbou správné techniky vedení míče, zapojováním a využíváním obou nohou a nakonec i prací paží při vedení.

Způsoby vedení míče:

- vnitřní stranou nohy
Pomalejší, ale s dobrým krytím a kontrolou nad míčem v hustě obsazeném prostoru. S možností rychlé změny směru vedení míče a změny využití střídavě obou nohou. Základní způsob pro osvojování u mladých hráčů.

- vnějším nártem
Rychlé vedení s jednostranným krytím míče, využíváno i při rychlé změně směru, při obcházení hráče, zaseknutím vzdálenější nohou od soupeře.

- vnitřním nártem
Vedení ve volném prostoru bez atakování, přímým směrem, nebo do oblouku.

- přímím nártem
Velmi rychlý způsob vedení míče při únicích volným prostorem.

- OBCHÁZENÍ HRÁČE

Jedná se o schopnost řešení herních situací 1:1, překonání hráče, který se snaží ve vedení míče zabránit, nebo míč odebrat. O způsobu obejití a volbě techniky obejití rozhoduje postavení a pohyb soupeře.

O úspěšnosti obejití soupeře rozhoduje množství variant a technik, které má obcházející hráč osvojené, a jejich správná volba v jednotlivých situacích, případně schopnost využití několika střídavě navazujících způsobů na sebe. Důležitou součástí nejen při obcházení hráče je využívání klamavých pohybů pro zmatení soupeře a vyvedení soupeře z výchozího bránícího postavení.

V tréninku posloupně zdokonalujeme jednodušší způsoby k náročnějším i vzhledem k věkové skupině hráčů. Postupně vyžadujeme vzájemné navazování jednotlivých způsobů obejití hráče i rychlost obejití hráče. Důležité i vzhledem k další, navazující činnosti po obejití, je rychlé odpoutání od hráče.

Způsoby obejití hráče:

- soupeř v bočném postavení

- změnou rychlosti, využíváno při napadání hráčem z boku, zpomalením / zrychlením
- změnou směru, časovanou změnou směru a způsobem vedení míče směrem od soupeře
- zašlápnutím, náhlým zašlápnutím v pohybu a následným vyražením do jiného směru
- zaseknutím, náhlé zaseknutí míče s následným vyražením do protipohybu soupeře

- soupeř v čelném postavení

- krátká klička, na malém prostoru s využitím klamavých pohybů a rychlé práce s míčem
- dlouhá klička, shodné s krátkou kličkou, ale na větším prostoru.
- obhození, v pohybu za statického postavení soupeře s dostatečným prostorem za ním
- stahovačka, na malém prostoru, naznačením kopu, nebo vedení a následným stažením míče pod sebe a změnou směru vedení míče

- v postavení zády k soupeři

- obrat s odcloněním, zády k soupeři s využitím výrazných klamavých pohybů a následným vyvedením míče na druhou stranu kolem soupeře

- STŘELBA

Finální část předcházejících činností. Vzhledem ke své účinnosti náročná na správně zvolenou variantu techniky pro střelu s ohledem na postavení soupeře, soupeřova brankáře, vzdálenost od branky, kvalitu a druh povrchu hrací plochy, klimatické podmínky

Tuto HČJ je potřeba co nejvíce zautomatizovat častým zařazováním do tréninkových jednotek s postupným ztěžováním výchozích pozic pro střelu. S postupným navazováním na ostatní HČJ a zařazováním atakování soupeřem. U této činnosti se více než u jiných projevuje taktické myšlení rychlost jeho využití(předvídání, čtení hry, orientace v čase a prostoru, rozhodnost, odvaha).

Při volbě zdokonalování činnosti jednotlivých způsobů střelby bereme v úvahu věkovou kategorii a kvalitu hráčů. Začínáme s jednoduššími způsoby z kratších vzdáleností bez soupeře, případně bez brankáře.

Způsoby střelby:

- střelba nohou, vnitřní stranou nohy, vnitřním nártem, přímím nártem, vnějším nártem, patou, špičkou, vnější stranou nohy
Tento způsob a jedna z technik navazuje na popisovanou činnost, střelba po vedení a obcházení soupeře.
- střelba hlavou, středem čela, stranou čela, temenem, ve výskoku v pádu
Tento způsob navazuje zpravidla na centrovanou přihrávku do prostoru před soupeřovu branku.

Při zařazování cvičení pro osvojování a zdokonalování popisovaných činností je vhodné zařazovat postupně jednotlivé HČJ a to od jednodušších variant ke složitějším v PC/1 a PC/2. Následně je postupně spojovat v souvislé činnosti, znovu s postupným stěžováním, například přítomností soupeře v HC/1, a pod časoprostorovým tlakem s využitím několika variant řešení v HC/2.

Pro jednotlivé činnosti platí zásada volby vhodného řešení, jeho správné načasování, rychlost a přesnost provedení. Cvičení je vhodné provádět z různých prostor a stran hrací plochy, pro co nejkomplexnější osvojení u hráčů. Při zvládnutí lze limitovat průběh PH v tréninku některou s činností, případně několika činnostmi spojených omezením v povinnost provedení.

U nízkých věkových kategorií klademe důraz na techniku provedení ve spojení s dalšími motorickými činnostmi. U starších zkušenějších, např. U17, na preciznost, rychlost a pestrost využívání jednotlivých variant.



{comment}