Druhým lednovým týdnem již velká většina týmů zahajuje nebo již zahájila zimní přípravné období a trenérský portál trenink.com přináší průpravnou hru autora a editora tohoto web Jiřího Formánka, který dnešní průpravnou hrou navazuje na svou trojici článků [1] [2] [3] s názvem 5:3 2 nahrávači a 2 brankáři, ale v dnešním článku klade větší důraz na kondiční aspekt.
Hra, jejíž první variantu dnes přinášíme, má název 3:3 s 6 nahrávači na 2 branky, cíle jsou rozdílné pro jednotlivé skupiny hráčů. Aktivně zapojení hráči se na jedné straně snaží udržet míč po svou kontrolou, na straně druhé aktivním tlakem na míč ho získat akci zakončit. Nahrávači spolupracují naražením a aktivně odpočívají.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, doporučena je pro starší žákovskou kategorii, vhodnější však je pro dorostenecké týmy a dospělé. Ideální organizací je intervalová metoda.
Cíl průpravné hry:
Cílem průpravné hry je naučit hráče, kteří mají míč pod svou kontrolou, úspěšně řešit početně výhodné situace na relativně malém prostoru v co nejkratším čase, především pak s pomocí nahrávačů na obvodu hrací plochy. Soupeř bez míče se pokouší o maximálně možný presink v prostoru rozšířeného pokutového území, při případném konstruktivním odebrání míče se napadající hráči okamžitě pokouší o zakončení do libovolné branky.
Popis průpravné hry:
- prostorem je prodloužené pokutové území
- hloubka území je 20 metrů
- hra je určena celkem pro 14 hráčů:
(a) 6 hráčů do pole aktivně zapojených
(b) 6 hráčů do pole aktivně odpočívajících
(c) 2 brankáře
- hráči jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy 6:6
- na vlastní hrací ploše je poměr hráčů:
(a) 3:3 hráči do pole (červení x žlutí)
(b) 2 brankáři
- mimo plochu stojí rovnoměrně rozestavěno 6 nahrávačů
- nahrávači stojí rozestavení podle obrázku
- nahrávači mají počet doteků omezený na 1
- hráči v poli nemají počet doteků omezený
- každou akci zahajuje vždy jeden z nahrávačů
- nahrávač přihrává na libovolného hráče týmu držícího míč
- hráči s míčem se s pomocí nahrávačů pokouší o udržení míče
- napadající hráči se pokouší o konstruktivní odebrání míče
- po odebrání míče okamžitě zakončují do libovolné branky
- další akci zahajuje libovolný nahrávač
- v průběhu celého intervalu vždy jeden tým drží míč, druhý pak napadá
- hru je vhodné organizovat intervalovou metodou
- po intervalu dochází k výměně aktivních a pasivních hráčů
Poznámka:
Hra je extrémně kondičně náročná, je třeba dodržovat maximální délku intervalu zatížení, stejně jako stanovené poměry intervalu zatížení a odpočinku.
Varianty:
- trenér může manipulovat s velikostí hrací plochy (zvětšit x zmenšit)
- hráči držící míč mají počet doteků omezený na (2,3) doteky
- napadající hráči mohou před zakončením využít k naražení nahrávače
- brankáři mohou hrát pouze 1 dotekem
- jednotlivé akce zahajují brankáři
- týmy se v držení míče a napadání střídají v průběhu jednoho intervalu
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 14x míč
- 16x rozlišovací trika (2 barvy)
- 12x mety (kužely, kloboučky)
Poznámka:
V předminulém týdnu publikoval trenér Vladan Pražák první část svého seriálu s názvem Formy a způsoby rozcvičení v tréninkové jednotce, kde popisoval jedno z cvičení úvodu tréninkové jednotky, které by mohlo předcházet dnešní průpravné hře.
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.