Úspěšný páteční odpolední článek si pro čtenáře trenérského portálu trenink.com připravil, stejně jako jeho dnešní druhou variantu, editor a trenér Jiří Formánek, který se v dnešním článku opět zaměřil na nácvik individuální střelby, které předchází sled narážeček. Cvičení je organizováno proudovou metodou.
Název dnešního článku je Proudová střelba a dvě narážečky, průpravné cvičení je organizováno na polovině hrací plochy a je zaměřeno na nácvik kombinace pomocí narážeček na jeden dotek, uvolnění zakončujícího hráče a následnou finální přihrávku.
CVičení je určeno pro všechny žákovské kategorie a starší hráče, cvičení má proudovou formu, proto je obvyklé že se do něj zapojují všichni hráči mužstva, obvykle mu patří místo hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem dnešního průpravného cvičení, které je organizované proudovou metodou naučit hráče připravit si - předem určeným způsobem - kombinací prostor pro finální přihrávku a naučit hráče řešit situace individuálního zakončení při kterém je útočník v pozici z boku branky. Důraz musí být kladen na jednodotykové zvládnutí kombinace předcházející střelbě, které je bezpodmínečně nutné pro uvolnění zakončujícího hráče.
Popis průpravného cvičení
- herním prostorem cvičení je polovina hrací plochy
- na brankové a půlící čáře jsou umístěny kužely
- v ose hřiště a polovině prostoru cvičení je umístěn kužel
- stejně tak příčně u autových čar
- cvičení je určeno pro celý tým
- minimálně však pro:
(a) 2 brankáře
(b) 10 hráčů do pole
- mužstvo je rozděleno na dvě barevně odlišená družstva
- všichni hráči týmu mají míč
- oba dva týmy stojí po pravé straně vždy jedné branky
- vždy dva hráči každého týmu stojí u kuželů ve středu hřiště
- akci zahajují vždy oba dva týmy současně
- v případě žlutého týmu akci zahajuje hráč A
- hráč A krátce vede míč (1) směrem na krajního hráče
- hráč C vyráží krátce proti němu
- hráč A dává přihrávku (2) na hráče C
- hráč C narážečkou hned vrací (3)
- hráč A pokud možno prvním dotykem dává (4) na středového hráče B
- hráč C se okamžitě uvolňuje do volného prostoru
- a dostává přihrávku (5) od středového hráče B
- hráč C míč krátce vede (6)) a připraví si střeleckou pozici
- a v závěru akce zakončuje (7)
- posuny hráčů jsou následující:
(a) zakončující hráč C jde na konec zástupu vedle branky do které zakončoval
(b) hráč B se posouvá na pozici C
(c) hráč A se přesune na pozici středového B
(d) další akci zahajuje nový první hráč zástupu
Varianty:
- cvičení lze provádět i ve směru hodinových ručiček (zástupy vlevo vedle branky)
- hráči nemění zástupy odkud začínají novou akci, vždy se vrací do svého zástupu
- cvičení je možné organizovat přes šířku hřiště
- týmy soutěží o větší počet vstřelených branek
- zakončující hráč na omezený počet doteků (1,2,3)
- po krátkém vedení míče od hráče A je vyžadována kombinace na jeden dotek
- hráč B se po finální přihrávce posouvá do prostoru před branku na odražený míč
Pomůcky:
- 2x velká branka (přenosná)
- 16x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 5x mety (kuželky, kloboučky)
Vyhovuje Vám organizace cvičení proudovou metodou? Diskusní fórum
{moscomment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.