Podobně jako rychlostní cvičení Startovní rychlost s a bez míče, tak i cvičení Vyveď míč, přihraj a vysprintuj je zajímavé tím, že dva současně pracující hráči spolu během cvičení spolupracují, ale každý provádí jinou činnost a probíhají jiný běžecký úsek. Pravidelně se během cvičení střídají.
Článek je inspirován tréninkovým cvičením z mládežnické akademie FC Chlesea, odkud jsme na stránkách www.trenink.com publikovali například cvičení Připrav si zakončení středem. V cvičení se vedle startovní rychlosti a rychlosti lokomoce věnujeme také přijmutí míče a jeho rychlému ovládání s častými změnami směru vedení.
Cíl kondičního cvičení:
Cílem rychlostně-koordinačního cvičení je rozvoj rychlosti reakce, rozvoj startovní a sprinterské rychlosti, rychlé práce s míčem a jeho ovládání. Cvičení kombinuje kondiční a herní složku, se zaměřením na schopnost přesně přihrát po intenzivním vedení míče. Hráči v cvičení musí přesně přihrát, přijmout míč a vyrazit po odehrání míče. Hráči s míčem i bez míče provádí změny směru na malém prostoru.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem kondičního cvičení je obdélník
- rozměry prostoru cvičení jsou 8x12 metrů
- horní rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí zapichovacích tyčí
- dolními rohy herního prostoru jsou dva kužely
- na delších stranách jsou 3 metry před dolními kužely postaveny další dva kužely
- cvičení je určeno minimálně pro 8 hráčů
- hráči jsou rozdělení na dvě stejně početné skupiny hráčů (A) a (B)
- skupina hráčů (A) je v levém dolním rohu
- skupina hráčů (B) stojí v pravém dolním rohu
- hráči ve skupině (A) mají každý u nohy míč
Popis kondičního cvičení:
- cvičení zahajuje hráč (A)
- s míčem u nohy vyráží k pravému třímetrovému kuželu
- ve stejný okamžik na jeho pohyb reaguje hráč (B)
- hráč (B) běží k levé horní zapichovací tyči
- kterou obíhá po své levé ruce
- hráč (A) dává dlouhou přízemní přihrávku do prostoru před levou zapichovací tyč
- okamžitě po přihrávce hráč (A) sprintuje směrem k pravé zapichovací tyči
- hráč (B) míč přijme a maximálně intenzivně ho vede do zástupu hráčů (A)
- hráč (A) zapichovací tyč obchází a maximálně intenzivním sprintem běží k zástupu hráčů (B)
- hráči přestávají běžet na úrovni třímetrového kuželu
- cvičení se opakuje
Varianta 1
Tip pro trenéry:
- během cvičení je třeba dodržovat zásady rozvoje rychlostních schopností hráčů
- je třeba dodržovat správný interval zatížení a odpočinku
Tipy na související cvičení:
- Sprint se změnami směru běhu
- Vyražení a sprint po přihrávkách v trojúhelníku
- Rychlost: Potřebujete otestovat svoje hráče?
Varianta 2
Varianty:
- je možné upravit velikost prostoru cvičení (zvětšit/zmenšit)
- hráči míč vedou a přihrávají "slabší" nohou
- hráči si v cvičení kužely a zapichovací tyče obhazují
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 2x zapichovací tyč
- 4x kužel
- 4x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.