V dnešní hře s názvem 5:5 + 1 tvůrce hry a 4 neutrální nahrávači má tým držící míč uvnitř hrací plochy převahu o jednoho hráče a může využít neutrálních nahrávačů, kteří se pohybují na obvodu hrací plochy. Cílem je naučit hráče držet míč pod svou kontrolou a to s omezeným počtem doteků, využívat ke změně rytmu hry tvořivého tvůrce hry. Důraz je kladen i na orientaci v přehuštěném prostoru, přenesení těžiště hry a schopnost kombinovat pomocí krátkých přihrávek.
Podobně tomu bylo i v průpravné hře 6+2 nahrávači proti 4+4 nahrávači, 6:6 a 3 tvůrci hry nebo Poziční hra 6:6+6 v trojúhelníku, ve které je cílem nácvik kombinace, držení míče pod svou kontrolou, změny těžiště hry, otvírání prostorů pro vedení kombinace týmem a to herním prostoru trojúhelníkového tvaru
Hra je určen pro 15 hráčů, je vhodné ji zařadit do hlavní nebo případně závěrečné části tréninkové jednotky, podle záměrů trenéra a cílech které má konkrétní tréninová jednotka naplnit. Hra je určena mládežnickým věkovým kategoriím od mladších žáků a starším hráčům.
Tipy na průpravné hry s větším počtem hráčů:
- Držení míče na dva doteky 8:4 na 4 branky (12 hráčů)
- Držení míče a přenášení hry 7:4 (11 hráčů)
- Kondiční hra po ztrátě míče (10 hráčů + 2 brankáři)
Cíl průpravné hry:
Cílem této průpravné hry je naučit hráče držet míč s omezeným počtem doteků, v o jednoho hráče početně výhodnější situaci uvnitř hrcí plochy. Neutrální tvořivý hráč středové řady má za úkol měnit těžiště a rytmus hry a není omezen počtem doteků. Současně hráči při změně těžišti hry nabádáme, aby využili na obvodu stojící nahrávače. Důraz by měl být také kladen na orientaci v přehuštěném prostoru a schopnost komunikovat a předvídat vývoj kombinace, která je třeba vést pomocí krátkých přízemních přihrávek.
Napadající tým bez míče se během hry soustředí na kompaktní postavení okolo míče, tak aby jeho hráči mohli vytvářet presinkové situace které vyústí v ziska míče, tak aby následně mohli pokračovat ve vlastní přízemní kombinaci.
Organizace průpravné hry:
- herním prostorem cvičení je čtverec
- herní čtverec má rozměry 40x40 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- hra je určena pro 15 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na tři barevně odlišené týmy
- hráči jsou v poměru 5:5:5 (červení:modří:černí)
- dva týmy 5:5 (červení:modří) se pohybují pouze uvnitř hrací plochy
- uvnitř hrací plochy se pohybuje tvořivý neutrální hráč (N)
Popis varianty "A" průpravné hry:
- na obvodu herního prostoru, na každé straně je jeden z hráčů třetího neutrálního týmu
- hráči týmů (červení:modří) uvnitř hrací plochy mají počet doteků omezený na dva (2)
- hráči na obvodu mají počet doteků omezený na jeden (1)
- hráči na obvodu si mezi sebou nemohou nahrávat
- tvůrce hry (N) počet doteků nemá omezený
- tvůrci hry (N) nemůže nahrát nahrávačům na obvodu
- cílem týmu s míčem je:
(a) udržet míč co nejdéle pod svou kontrolou
(b) měnit rytmus a tempo hry (dlouhé, krátké přihrávky)
(c) měnit těžiště hry, tak aby to bylo výhodné pro tým
(d) využít k držení míče hry tvůrce hry (N)
(e) a tím pádem i početní převahu
- druhý bránící (napadající) tým se snaží získat napadáním míč
- při zisku míče se ho snaží pomocí tvůrců (N) udržet míč pod svou kontrolou
- akce končí:
(a) po vypršení časového limitu
(b) když míč opustí hrací plochu nebo hráč fauluje
(c) po předem stanoveném počtu přihrávek týmu držícího míč
(d) míče se musí při jeho držení dotknout všichni hráči týmu i nahrávači
- týmy se po skončení jednotlivé akce mění role

Popis varianty "B" průpravné hry:
- herní prostor je středovým křížem rozdělen na čtvrtiny
- v rozích herního prostoru stojí jeden z hráčů třetího neutrálního týmu
- hráči týmů (červení:modří) uvnitř hrací plochy mají počet doteků omezený na dva (2)
- hráči na obvodu mají počet doteků omezený na jeden (1)
- tvůrce hry (N) počet doteků nemá omezený
- cílem týmu s míčem je:
(a) udržet míč pod svou kontrolou
(b) zahrát co nejvíce adresných přihrávek přes středový kříž
- druhý bránící (napadající) tým se snaží získat napadáním míč
- při zisku míče se ho snaží pomocí tvůrců (N) udržet míč pod svou kontrolou
- akce končí:
(a) po vypršení časového limitu
(c) po předem stanoveném počtu přihrávek přes středový kříž
- týmy se po skončení jednotlivé akce mění role

Trenérské poznámky:
- doporučený interval zatížení (IZ) je 1-4 minut
- doporučený interval odpočinku (IO) je 1-2 minuty
- počet opakování intervalu zatížení je 2-8x
- na obvodu hrací plochy je třeba mít připraveno dostatek náhradních míčů
- možnosti umístění herního prostoru na hrací ploše

Varianty:
- herní prostor může být upraven:
(a) zvětší se (kondiční zaměření)
(b) zmenší se (hráči s míčem se dostávají pod tlak)
(c) upraví se tvar (obdélník)
- hráči uvnitř hrací plochy mají omezený počet doteků na (3,4)
- tvůrci hry (N) může nahrát neutrálním hráčům na obvodu
- neutrální nahrávači musí vždy nahrávat "na třetího"
- nikdo z hráčů, kromě narážečů, nemá omezený počet doteků
- každá nová akce je zahájena:
(a) neutrálním hráčem (N)
(b) přihrávkou od jednoho z nahrávačů
(c) autovým vhazováním od nahrávače
Pomůcky:
- 4x mety (kloboučky, kužely)
- 8x míč
- 15x rozlišovací trika (3 barvy 5:5:5)


Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.