Většina branek v utkání padá z prostoru pokutového území. Nácviku zakončení z tohoto prostoru jsme se věnovali v čtyřdílném seriálu cvičení Zápasové zakončení v pokutovém území nebo v cvičení Zakončení po přijmutí míče zády k brance, ve kterém je kladen důraz na efektivitu zakončení.
Cvičení s názvem Finální přihrávka v pokutovém území je určeno především pro útočníky a ofenzivní záložníky, zaměřeno je na přímé navedení míče do pokutového území a finální přihrávky na útočníka, který se klamavými pohyby snaží uvolnit od obránce, zakončení probíhá prvním dotykem.
Cvičení se zaměřením na finální přihrávku a zakočení:
- Zakončení po přihrávce pod sebe
- Seriál: Kombinace v okolí pokutového území
- Turecká střelba po kombinaci a tandemu
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je nácvik navedení míče do pokutového území soupeře a příčné finální přihrávky na spoluhráče, který několikrát změní směr běhu, aby oklamal bránící hráče. Koncový útočník zakončuje akci prvním dotykem, po předchozím klamavém pohybu a se uvolnění od obránce.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je poslední třetina hrací plochy
- herní prostor je zúžen na šířku pokutového území
- na brankové čáře je postavena branka
- v prostoru pokutového území jsou zapíchnuty dvě dvojice tyčí
- tyče jsou zapíchnuté 13 metrů od brankové čáry
- na úrovní boku malého vápna
- rozestup dvojice tyčí je dva metry
- dvě výchozí pozice hráčů jsou 30 metrů od branky
- obě dvě pozice jsou proti dvojici zapichovacích tyčí
- cvičení je určeno pro:
(a) 4 hráče (A-D) do pole
(b) 1-2 brankáře
- u levé výchozí pozice stojí hráči (A) a (C)
- u pravé výchozí pozice stojí hráči (B) a (D) s míčem
- v brance chytá brankář (G)
Popis průpravného cvičení:
- akci zahajuje hráč (B)
- hráč (B) rychle vede míč směrem k brance
- v tento okamžiku zahajuje akci také hráč (A), který vyráží vpřed
- hráč (B) vede míč mezi dvě zapichovací tyče před sebou
- hráč (A) obíhá dvojici tyčí před sebou z levé strany
- probíhá mezi svou dvojicí tyčí, tak že se vrací zpět
- a po proběhnutí si si hledá prostor pro zakončení
- hráč (B) přihrává na hráče (A) do pozice pro zakončení
- hráč (A) zakončuje akci prvním dotykem
- po skončení akce se hráči (A) i (B) řadí do svého zástupu hráčů
- cvičení pokračuje akcí hráčů (C) a (D)
Tipy na související cvičení:
- Dlouhá přihrávka na útočníka a zakončení
- Zakončení v pokutovém území jako Julius Lavický
- Zápasové zakončení z prostoru před branko
Varianty:
- je možné změnit výchozí postavení hráčů
- změnit je možné postavení dvojice zapichovacích tyčí v pokutovém území
- zakončující hráč nemusí střílet prvním dotykem
- cvičení zahajuje výhozem brankář
- cvičení je možné provádět z druhé strany
- role zakončujících a přihrávajících hráčů se mění
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka
- 4x zapichovací tyče
- 2x kužely (mety, kloboučky)
- 8x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.