Tréninková posilovací pomůcka Aquahit není žádnou horkou novinkou na poli silového tréninku. Princip na kterém funguje Aquahit byl patentován téměř před deseti lety v roce 2003.
Přesto se jedná o tréninkovou kondiční pomůcku, která by neměla uniknout pozornosti trenérů, kteří mají zájem a prostor zařadit do kondičního tréninkového procesu zajímavou pomůcku, která může být například součástí kruhového nebo individuálního tréninku fotbalistů.
Aquahit je možné použít nejen ve fotbalovém tréninku, ale také v hokeji, atletice, běhu, cyklistice, lyžování a řadě dalších.
Co je Aquahit?
Už samotný název posilovací pomůcky Aquahit nám dost napoví o tom, co od pomůcky můžeme očekávat a jak se používá. Název se skládá ze dvou anglických slov. První Aqua je česky voda a druhé hit je úder nebo zásah. Volně přeloženo tedy vodní úder.
Posilovací vak Aquahit je válec o délce 80 cm a průměru 20 cm na kterém jsou uchyceny madla za které je možno vak uchopit. Z pozicí madel pro úchop je možné manipulovat, měnit jejich polohu a v důsledku této variability také měnit podobu prováděných cvičení.
Jak se Aquahit používá?
Existují dvě možnosti, jak používat Aquahit. První možnost je logická a napadne asi každého. Posilovací vak je zcela napuštěný vodou, váha pomůcky pak je 20 kg.
Druhou možností je pouze částečné naplnění a je pouze na trenérovi nebo hráčovi do jaké míry je vak naplněn. Při částečném naplnění vaku hráč pracuje s pomůckou o váze v rozsahu 1-20 kg.
Na jakém principu Aquahit funguje?
Vodní vak Aquahit pracuje na principu plyometrického způsobu kontrakce svalů. Plynometrická metoda spočívá v tom, že vlastní svalové kontrakci (stažení svalu) předchází excentrická kontrakce svalu, tedy protažení tohoto svalu proti odporu. Principem je také využívání nestabilní zátěže využívající setrvačnosti a akcelerace Aquahitu a jejich vlivu na svalové vlákno.
K čemu Aquahit slouží?
Aquahit se osvědčil jako účinná pomůcka pro balanční cvičení (také například Balancestep), při cvičeních na rozvoj dynamické síly, jako ideální pomůcka nácviku rovnováhy a stability.
Při použítí popisované tréninkové pomůcky dochází nejen k zapojení hlavních svalových skupin, zapojení posturálního svalstva, ale také k rozvoji koordinačních schopností. Vyžadována je vysoká svalová koordinace, protože hráč - především při použití částečně naplněného vaku - pracuje s nepevnou zátěží.
V důsledku pohybu vody, která je uzavřena v prostoru vaku, dochází k nárazům o stěnu vaku (při pohybu s pomůckou) a tento jev vyvolává přepětí svalů a logicky také k aktivaci velkého množství svalových vláken.
Závěr
Aquahit je možné využít jako náhražku za celou řadu tréninkových pomůcek. V případě, že máte tuto pomůcku k dispozici, tak se může jednat o jednu jedinou pomůcku, kteoru budete u kondičního silového tréninku využívat.
Pro Aquahit existuje celá řada cvičení, které je možné zařazovat do úvodní části tréninkové jendotky, kde dochází k zahřátí organismu hráčů a jejich rozcvičení a přípravu na zatížení v hlavní části. Aquahit může být součástí hlavní náplně tréninku, pokud obsahem je posilování, koordinace a cvičení na stabilitu.
V závislosti na naplnění posilovacího vaku je možné posilovat komplexně nebo určitou lokální svalovou skupinu.
Nevýhodou Aquahit je jeho relativně velká cena.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.