Cílem seriálu článku, který vychází z bakalářské práce autora, je seznámit hráče fotbalu se základy a zásadami pitného režimu, přiblížit jim druhy nápojů, vysvětlit důležité pojmy a říci, kdy je vhodné konzumovat tekutiny pro udržení jejich sportovního výkonu.
"K problematice pitného režimu ve fotbale potřebujeme znát i základní fyziologické aspekty," říká autor článku Lukáš Smetana, který dnes publikuje šestý díl seriálu. Čtvrteční článek navazuje na část s názvem Pitná voda a Iontové nápoje.
"Po fyziologické stránce je fotbal sportem skládající se z velmi pestré škály pohybových aktivit. Střídají se v něm vysoce intenzivní sprinterské úseky s momenty o nízké intenzitě jako je chůze a lehké poklusávání," říká autor seriálu.
Kofeinové nápoje
Kofein se přirozeně vyskytuje v listech ořechů a semenech mnoha rostlin. Je sociálně akceptován a rozšířeně používán po celém světě. Hlavními potravinovými zdroji kofeinu jsou čaj, káva, čokoláda a kolové nápoje. Obvykle poskytují 30 - 200 mg kofeinu v jedné porci, zatímco některé léky bez předpisu obsahují 100 až 200 mg kofeinu v jedné tabletě.
Přidáním kofeinu (nebo guarany) do energetických nápojů, cukrářských jídel, sportovních jídel a doplňků zvýšilo příležitost pro sportovce konzumovat kofein buď jako součást jejich každodenní stravy nebo specifické použití jako je ergogenní pomoc. 1. ledna 2004 byl kofein odstraněn ze seznamu Světové antidopingové agentury (WADA) zakázaných látek. Umožňuje sportovcům soutěžících ve sportech, které vyhovují řádu WADA, konzumaci kofeinu v rámci jejich obvyklé stravy nebo pro zvláštní účely zvyšování výkonnosti, aniž by se obávali postihů. Vliv kofeinu na jednotlivce se může lišit a může být jak pozitivní, tak negativní. Mezi účinky patří mobilizace tuků z tukové tkáně a svalových buněk, změna kontraktility svalstva, změna v centrálním nervovém systému ve vnímání intenzity a únavy, podnět k uvolnění a aktivitě adrenalinu a účinek na srdeční sval (Burke, 2007).
Účinky kofeinu
Kofein zlepšuje náš vytrvalostní výkon, protože podporuje zvýšené využití tuku jako paliva pro cvičení a šetření omezených svalových zásob glykogenu. Ve skutečnosti studia nyní ukazují, že efekt kofeinu na šetření glykogenu během submaximální zátěže je krátkodobý a nestálý (Burke, 2007).
Mezi nežádoucí účinky kofeinu řadíme bolesti hlavy, nespavost, podráždění zažívacího traktu zahrnující až krvácení a podporu diurézy. Užívání vysokých dávek u sportovců může způsobit svalový třes a narušení koordinace (Maughan, Burke, 2006).
U výkonů probíhajících v horkém a vlhkém prostředí hrozí riziko dehydratace. Sportovcům soutěžících za těchto podmínek se radí vyhýbat čaji a kávě z důvodu jejich diuretických účinků. Je pravděpodobné, že tento účinek je u jednotlivců zvyklých na příjem kofeinu malý a naopak negativní příznaky se mohou objevit při jeho vysazení (Maughan, Burke, 2006).
Nejdůležitější pro sportovce je, že kofein je diuretikum, podporuje močení, takže není vhodnou volbou pro rehydrataci (Litt, 2004).
Guarana
Guarana (Paullinia cupana) je plíživý keř vyskytující se v Brazílii v Amazonském pralese. Plody jsou malé, světle červené s černými semeny. Semena guarany jsou bohatá na kofein a obsahují ho ve 4 - 8 %, více než kávový ořech, který ho obsahuje přibližně 1 - 1,25 % (Wong, 2006).
Učinky guarany
Předpokládá se, že guarana zvyšuje energii, zlepšuje fyzický výkon a podporuje redukci hmotnosti. Jeden gram guarany je asi 40 mg kofeinu. S guaranou se můžeme často setkat v energetických nápojích (Clark, 2009).
Guarana obsahuje velké množství kofeinu, které může způsobit problémy lidem s onemocněním srdce, vysokým tlakem, onemocněním ledvin a úzkostí (http://www.drugs.com/mtm/guarana.html).
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.