Jedná se o nejméně vymezenou oblast motoriky. Soubor schopností lehce a účelně koordinovat vlastní pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nove pohyby. Mají současně nároky na složitost pohybu, rychlost pohybu, přesnost splnění úkolu, při pohybové činnosti, která není energeticky příliš náročná.
Obratnostní schopnosti chápeme jako strukturální pohybovou schopnost, které se projevuji v určitých oblastech obratnostních schopnosti. Základem je činnost CNS (Centrálního nervového systému).
Oblasti obratnostních schopností se projevují ve schopnostech:
- koordinovat jednotlivé pohyby
- integrovat pohyby do celku
- reagovat na podněty
- kontrolovat pohybovou činnost
- adaptovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek
- vybírat pohybové programy adekvátní úkolu a realizovat je
- osvojovat si nové pohyby
Struktura obratnostních schopností
- komplex obratnostních schopnosti tvoří řada dílčích relativně samostatných schopností
- celkový počet se podle různých autorů pohybuje mezi 5 - 18
- každá z obratnostních schopnosti se v podstatě neprojevuje samostatně, má své zvláštnosti, které ji charakterizují a jimiž se ve větší nebo menší míře projevuje
(a) Schopnost spojování pohybových operací
- projevuje se v nejrůznějších podobách jako časoprostorové a dynamicko-časové uspořádání již dříve osvojených pohybových operací, řešící konkrétní pohybový úkol
- její rozvoj je v obecné formě důležitým předpokladem pro osvojování pohybových dovedností}, ve specifickém zaměření pak hraje úlohu při spojování prvku ve složité sestavy (např. gymnastika, krasobruslení ap.)
- v úpolových sportech a ve sportovních hrách je navíc spojena s přizpůsobováním se měnícím se podmínkám
(b) Orientační schopnosti
- vztahuji se především k funkcím analyzátorů
- jde o sledování vlastního pohybu, ale i pohybu ostatních sportovců a náčiní v prostoru a čase
- obsahuji nejen proces vnímání, ale i pochopeni obsahu situace
- velký význam sehrávají ve sportovních hrách, úpolových sportech a v akrobatických sportovních odvětvích
(c) Schopnost diferenciace
- důležitý předpoklad přesné a ekonomické pohybové činnosti
- podstata spočívá ve vnímání pohybu v jeho časoprostorových a dynamických parametrech
- význam má ve sportech, v nichž přesnost a výrazová dokonalost jsou hlavním kritériem výkonu (sportovní a moderní gymnastika, krasobruslení a pod.)
- ve sportech s proměnlivými podmínkami souvisí s orientačními schopnostmi a se schopností přizpůsobování se vnějším podmínkám
(d) Schopnost přizpůsobování
- přizpůsobování vlastní pohybové činnosti vnějším podmínkám jde o účelné využití variability sportovních dovedností
- dále se může jednat o přestavbu (resp. kombinaci) několika osvojených dovedností
- může jít o reakci na očekávané a neočekávané změny
- je předpokladem tvůrčí činnosti
- navazuje na schopnost spojování pohybových operací v závislosti na změnách programu
- tato schopnost bývá rozvinuta u sportu, které jsou ovlivňovány změnami vnějších podmínek, mimořádný význam mají při improvizaci a fintování
(e) Schopnost reakce
- vztahuje se k včasnému zahájení určité činnosti
- povaha reakce může být různorodá:
(1) nejrychlejší reakci nacvičenou na daný signál
(2) účelovou reakci - výběr optimální varianty řešení
- rozlišujeme jednoduchou a složitou reakci
- patří k rozhodujícím požadavkům na sportovce v úpolových sportech a ve sportovních hrách, ale i ve sportech, kde dochází ke změnám situace. Zcela vyhraněnou formu má rychlost reakce při startech (sprinty, plavání)
(f) Schopnost rovnováhy
- udržování těla v určitých polohách
- základem je úroveň vestibulárního aparátu ve spojení s orientačními schopnostmi
- rozlišujeme rovnováhu statickou a dynamickou
- důležitá je pro každou pohybovou činnost, mimořádný význam má pro úpolové sporty, akrobacii, sportovní a moderní gymnastiku, lyžování, bruslení ap.
(g) Schopnost rytmická
- vztahuje se v podstatě ke všem sportovním činnostem, každý pohyb má svůj rytmus, ať již stabilní, nebo proměnlivý
- klade mimořádné nároky na sportovce v některých disciplínách, které vyžadují nejen podřízení se rytmu, ale i jeho nejpřesvědčivějšího vyjádřené pohybem
- např. při hudebním doprovodu (gymnastika, krasobruslení) smysl pro rytmus hraje roli i při cyklických pohybech
(h) Učenlivost
- tato schopnost se projevuje kvalitou a rychlosti učení se pohybovým dovednostem (plasticita CNS)
- je to zvláštní souhrnný projev obratnostních schopností, mající značný praktický význam
- úroveň docility často také charakterizuje míru talentu
Obratnost a technika pohybu
Obratnostní schopnosti jsou obecným předpokladem osvojování a zdokonalování pohybových činností a také základem jejich techniky. Technika sportovních činností má povahu automatizovaných komplexů jednání sportovce, které probíhají bez větší kontroly pozornosti. To platí pro dovednosti charakterizované standardními podmínkami, standardním provedením a relativní jednoduchostí.
Také jsou sporty, kde se dovedností musí přizpůsobit vnějším měnícím se podmínkám a jsou prostředkem řešení širokých úkolů. Zde jsou potřebné nejen osvojené dovednosti, ale i schopnosti navazovat je za sebou, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám a pod.
Rozvoj obratnostních schopností
- začít v etapě základního tréninku, ve věku 6 - 8 let i dříve
- základním požadavkem je záměrné a opakované stavět sportovce do situaci, v nichž musí řešit složitou koordinačně náročnou pohybovou činnost
- v zásadě se jedná o rozšiřování pohybové zkušenosti a provádění pohybu vyžadující tvořivé řešení pohybových úkolu
- hlavni možnosti jsou proto ve vykonávání různorodých pohybů. Jejich velká zásoba kladně ovlivňuje funkční možnosti pohybového a řídícího systému
- důležitou otázkou je i vztah mezi specializaci a její nízkou zásobou pohybu a šíři pohybového fondu reprezentovanou všestrannou přípravou
- obratnostní schopnosti stimulujeme specifickými prostředky rozvoje
Prostředky rozvoje obratnostních schopností
(a) volit spíše složitější cvičení a složitost postupně zvyšovat
(b) provádět cvičení v různých obměnách - změny rytmu, změny na akustický, optická signál
(c) provádět činnosti v návaznosti po sobě
(d) provádět cvičení v měnících se vnějších podmínkách
(e) provádět několik činností současně
(f) kombinace již osvojených pohybových dovednosti
(g) cvičení provádět pod tlakem - v co nejvyšší rychlosti, s rozhodováním a pod.
(h) cvičení s dodatečnými informacemi - změny v průběhu cvičení
(i) cvičení po předchozím zatížení
TIP REDAKCE
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.