V letošním roce jsem s trenéry na trenérských licencích začal řešit otázku. Kdo je vlastně úspěšný trenér přípravek? Nebo, jak vedení klubů hodnotí trenéry? Jedná se o otázku, kterou bychom si všichni trenéři, zejména v přípravkách, měli položit před tím, nežli předstoupíme před děti. Důležité je ujasnit si pohled také s rodiči a vedením klubu.
Z mého úhlu pohledu se za úspěšného trenéra může považovat ten, kdo v dětech dokáže vyvolat vášeň, zápal, chuť a děti mu na trénink chodí s nadšením a těší se. Takový trenér pak na tréninku nemá 10 dětí, ale třeba 20. Dokáže je udržet svým přístupem a nadchnout je. Každý z nás by se měl dokázat do svých svěřenců vcítit a dokázat s nimi komunikovat jazykem, který je pro ně přirozený.
Ovšem realita je jiná. Pro mnoho trenérů je úspěch počet zlatých medailí, počet vítězství, a to vše, bez ohledu na vývoj samotného hráče. Upřednostňujeme předčasné drilování a tlačíme na dokonalé zvládnutí činností i přesto, že děti zatím ještě dobře nechápou principy samotné hry, čímž jdeme proti přirozenosti a vývoji dítěte. Takový přístup nám jednoznačně přinese okamžitý výsledek, avšak je otázkou, zda tohle je náš cíl!
Práce s dětmi je o trpělivosti, pomoci při hledání správné cesty a vytvoření dostatečného všeobecného základu pro následný specializovaný trénink ve starších kategoriích. Chceme vychovávat kreativní a variabilní hráče s pozitivní agresí. Může takovým hráčem být hráč, který v tréninku nedostane příležitosti hrát, vnímat prostor a samostatně řešit situace? A ještě jinak, může takovým hráčem být hráč, který v tréninku nezažije dostatek vášně a nadšení? Odpověď je jasná, nemůže.
Nenechme na sebe vyvíjet tlak vedením klubu ani rodiči pro dosahování okamžitého výsledku. Jak si můžeme přečíst na mnoha dálnicích: „Trpělivost růže přináší, netrpělivost však přináší věnce“. Věnec může být symbolikou každého hráče, který skončí s fotbalem, protože si nemohl hrát a bavit se.
Pojďme společně pracovat na tom, abychom všichni chtěli být úspěšní v tom, kolik připravených a nadšených fotbalistů předáme do starších kategorií, kolik dětí bude mít rádo fotbal, potažmo sport obecně.
Tipy na cvičení pro kategorii přípravek:
- Vedení míče v kosočtverci pro přípravky
- Narážečka a ovládání míče pro přípravky
- Živý slalom pro přípravky
Daniel Franc publikuje svoje názory také na svém blogu https://francdaniel.blogspot.com/.
TIP REDAKCE
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.