Fotbalovým pohybovým hrám, které jsou zaměřeny na rozvoj rychlosti, obratnosti, schopnosti rychle se rozhodovat, včetně práce s míčem jsme se věnovali v cvičeních Tři na jednoho se dvěma míči, se zaměřuje na komunikaci, spolupráci, výběr místa a načasování přihrávek a v případě napadajícího hráče na klamavé pohyby, změny směru běhu, vyražení a dohrání situace nebo pohybová hra Chyť mě, když to dokážeš ve fotbalovém tréninku, zaměřené na rozvoj rychlostních, obratnostních a koordinačních schopností hráčů, s důrazem na okamžitou akceleraci a schopnost často měnit směr běhu.
Pohybová hra Sběrači míčů v trojúhelníku nebo čtverci, tak jak napovídá název hry může být podle počtu hráčů organizována v trojúhelníku nebo čtverci. Ve hře vedle ovládání míče, schopnosti rozhodovat se se zaměřuje na schopnost reagovat na pohyb protihráčů, to vše proložené intenzivními sprinty na krátkou vzdálenost se změnami směru běhu.
Pohybová hra, která je organizována v trojúhelníku je určena pro 3, 6 nebo 9 hráčů, pokud je organizována ve čtverci, pak je hra pro 4, 8 nebo 12 hráčů. Obě organizace pohybové hry zvládnou jak hráči mladší nebo starší přípravky, tak hráči žákovských kategorií.
Tipy na pohybové hry - honičky:
Cíl pohybové hry:
Cílem hry je vedle rozvoje techniky a ovládání míče i schopnost hráčů vnímat své bezprostřední okolí a mít přehled o prostoru okolo sebe, včetně pohybu protihráčů. Hráči rozvíjí schopnost předvídat vývoj herní situace (anticipace), taktického i logického myšlení a v případě kondiční složky jde o sprinty, vyražení s i bez míče, obratnost a časté změny směru běhu.
Organizace pohybové hry v trojúhelníku:
- herním prostorem hry je rovnostranný trojúhelník
- délka strany je 10 metrů
- do těžiště trojúhelníku je umístěno 5 míčů
- hra je určena pro 3 hráče (A-C)
- každý hráč stojí u jednoho z vrcholů trojúhelníku
Organizace pohybové hry v trojúhelníku:
- herním prostorem hry je čtverec
- délka strany je 8 metrů
- do těžiště čtverce je umístěno 7 míčů
- hra je určena pro 4 hráče (A-D)
- každý hráč stojí v jednom z rohů čtverce
Popis pohybové hry:
- hru zahajují všichni hráči současně
- hráči postupně běhají do těžiště pro míče
- vybírají si volný míč ve středu a dovedou do svého rohu
- v okamžiku, kdy jsou všechny míče v rozích, tak si je hráči berou mezi sebou
- hráči si své míče nemohou chránit
- úkolem všech hráčů je míče brát buď ze středu nebo z rohů
- vítězí hráč, který má ve svém rohu 3 míče
Trenérské poznámky:
- délka jednoho intervalu zatížení je 15-25 sekund
- interval zatížení by neměl být delší jak 30 vteřin
- je třeba dodržet odpovídají interval odpočinku!
- při větším počtu hráčů soutěží o větší počet získaných bodů
- pro větší náročnost je možné vložit do prostoru pohybové hry tréninkové figuríny
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) tvar herního prostoru (obdélník, nerovnostranný trojúhelník, ...)
- hráči mohou míč přenášet rukou
- hráči mohou své míče "bránit"
- hráči od začátku mohou míče brát jak ze středu, tak z rohů
Pomůcky:
- 3x nebo 4x kužel (klobouček, meta)
- 5x nebo 7x míč
- rozlišovací trika (3-4 barvy)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.