Obnově a rozvoji kondice nespecifickou formou jsme se věnovali v kondičních cvičeních Fotbalová střednědobá intervalová vytrvalost po parabole, které je zaměřeno na rozvoj vytrvalostních schopností v intenzitách, které se velmi často objevují v průběhu utkání nebo Vytrvalostní hvězdice bez míče, které díky vysoké frekvenci změn směru běhu, důrazu na běžeckou obratnost a nutnosti pracovat v narůstající únavě, představuje efektivní nástroj pro budování kondice.
Kondiční cvičení bez míče s názvem Vysoce intenzivní běhy s kumulací únavy si klade za cíl rozvíjet u hráčů schopnost podávat opakovaný maximální výkon při vysoce intenzivním běhu, s častými změnami směru běhu a potřebnou běžeckou obratností s minimálním odpočinkem, což je jeden z klíčových faktorů moderní fotbalové kondice. Cvičení vede organismus hráče k efektivnější práci a pomáhá udržet vysokou rychlost i při narůstající metabolické únavě.
Cvičení je určeno pro celý tým, který je obvykle rozdělen na dvě skupiny, které se v zatížení po stanoveném časovém intervalu - obvykle 30 sekund - střídají. Možné je však zařadit toto cvičení i do skupinového nebo individuálního tréninku. Určeno je především pro věkovou kategorii dorostenců a dospělých. Do tréninkového procesu ho mohou zařadit i vyspělé týmy starších žáků.
Tipy na kondiční cvičení s míčem:
- Kondiční trojúhelník s míčem
- Rychlostní vytrvalost po přihrávce a s vedením míče
- Rychlostně vytrvalostní honička ve dvojici s míčem
Cíl kondičního cvičení:
Cílem kondičního cvičení je rozvoj a stimulace opakované sprintérské schopnosti (RSA) v prostředí kumulující se metabolické únavy. Cvičení je navrženo tak, že simuluje nejnáročnější běžecké úseky fotbalového utkání, kdy jsou hráči nuceni po intenzivních běžeckých úsecích reagovat na neustálé změny situace a následně bez možnosti úplného vydýchání okamžitě opětovně akcelerovat, například při vytváření presinkových situací.
Z metodického a fyziologického hlediska je cvičení zaměřeno na rozvoj anaerobní kapacity a toleranci vůči laktátu, rozvoj specifické a běžecké obratnosti a také psychické odolnosti a koncentraci během zatížení.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rozměry obdélníku jsou 30x20 metrů
- herní prostor je ve své delší straně rozdělen na poloviny
- pomocí met jsou vyznačeny:
(a) rohy herního prostoru
(b) svislá polovina herního prostoru
- cvičení je určeno pro libovolnou skupinu hráčů (1-24)
- ideálně je tým/skupina rozdělena na dvě části:
(a) červený tým (A-F)
(b) černý tým (K-P)
- na levé boční (kratší) straně herního prostoru jsou hráči:
(a) tři červení (A-C)
(b) tři černí (K-M)
- hráči jsou rovnomerně rozestavení po celé boční startovací čáře
- hráči jednotlivých barevně odlišených týmů se pravidelně střídají
- obdobně na polovině herního prostoru jsou hráči:
(a) červení (D-F)
(b) černí (N-P)
- hráči obou týmů se také pravidelně střídají
- všichni hráči jsou bez míče
Popis kondičního cvičení:
- každého intervalu zatížení se účastní pouze jeden tým
- cvičení zahajuje černý tým (K-P)
- hráči vyrážejí a absolvují vysoce intenzivní běh (85–95 %):
(a) 15 metrů vpřed a otáčí se na čáře
(b) běží 15 metrů zpět do své výchozí pozice, kde se otáčí
(c) a posledních 15 metrů vpřed
(d) otáčí se a chůzí (20%) se vrací do startovní pozice - pasivní odpočinek
- celková délka běžeckého úseku je 45 metrů
- interval zatížení se pohybuje mezi 8-12 sekundami
- celkový interval zatížení a odpočinku je 30 sekund
- při rozdělení na dvě skupiny po 15 sekundách startuje červený tým
- týmy se v intervalu zatížení střídají
Varianty zatížení:
Rozvoj rychlostní vytrvalosti s kumulací únavy
- interval zatížení: 8–12 sekund
- interval odpočinku: 22-18 sekund (cca 1:1,5-1:3)
- počet opakování: 6x
- počet sérií: 2-3x
- odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Rozvoj opakované rychlosti (starší žáci)
- interval zatížení: 8–12 sekund
- interval odpočinku: 52-48 sekund (cca 1:4-1:6,5)
- počet opakování: 6x-8x
- počet sérií: 2x
- odpočinek mezi sériemi: 2 minuty
Trenérské poznámky:
- cvičení neslouží k rozvoji absolutní maximální rychlosti
- je zaměřeno na udržení co nejmenšího poklesu rychlostního výkonu při opakovaných sprintech
- je třeba klást důraz na maximální dosažitelnou intenzitu
- pokles výkonu mezi opakováními by neměl přesáhnout přibližně 5–7 %
- při větším poklesu je vhodné:
(a) prodloužit interval odpočinku
(b) snížit počet opakování
- trenér by se měl zaměřit na správné technické provedení otoček:
(a) hráči musí před čárou efektivně snížit těžiště
(b) využít excentrickou sílu dolních končetin k "zabrzdění"
(c) okamžitě explozivně vyrazit do protisměru
- častou chybou je obloukové nabíhání na metu/čáru
- přesné měření intervalu zatížení a odpočinku je pro toto cvičení klíčové
- poměr zatížení k odpočinku záměrně nedovoluje plné zotavení.
Tipy na kondiční cvičení bez míče:
- Fotbalová krátkodobá vytrvalost po obvodu hřiště
- Fotbalová krátkodobá vytrvalost od vápna k vápnu
- Fotbalová rychlostní vytrvalost v šestiúhelníku
Varianty:
- cvičení je možné provádět s míčem
- druhý úsek (15-30m) zatížení hráči běží pozadu
- hráči se neotáčí na čáře ale na pokyn trenéra
- hráči startují z různých pozic (leh, sed, klek, ...)
Pomůcky:
- 6x meta (kužely)
- rozlišovací trika
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.