Kondiční rychlostně-vytrvalostní schopnosti hráčů jsou vedle obecné vytrvalosti, rychlosti, síly, obratnosti a koordinace jsou pilíři na kterých stojí fotbalový herní a kondiční výkon. Při přípravě a plánování rychlostně-vytrvalostního tréninku ve fotbale je třeba vycházet ze zatížení, se kterým se hráč běžně setkává v průběhu utkání. Obecně známým faktem je, že zatížení hráče v průběhu zápasu má střídavý charakter.
Pro výkon fotbalového hráče jsou typické krátké intezivní úseky běhu, přihrávek a vedení míče v délce do deseti vteřin, které se střídají s různě dlouhými úseky chůze a pohybu mírným během. Ve všech variantách kondičního cvičení s názvem Fotbalová rychlostní vytrvalost v šestiúhelníku se zaměřujeme na rozvoj rychlostní vytrvalosti, obratnosti při změně směru pohybu a tím spojené silové schopnosti.
Důležitým úkolem rychlostně-vytrvalostních schopností je co nejlépe rozvinout zotavovací schopnost organismu, která je využívána v průběhu celé hry při střídavém zatížení. Rozvoj rychlostní vytrvalosti může být součástí individuálního, skupinového tak týmového tréninku.
Fotbal je z hlediska tělesného zatížení charakterizován modelem střídavého zatížení, ve kterém se střídají intervaly krátkodobého zatížení maximální intenzity s intervaly nižší nebo minimální intenzity, které mají zotavný charakter. Je třeba na to myslet při přípravě a plánování kondičních i herních tréninkových jednotek.
Tipy na kondiční cvičení zaměřené na rychlostní-vytrvalost s míčem:
- Velmi intenzivní fotbalová kombinace
- Herní vytrvalost s kombinací
- Herní vytrvalost v obdélníku s míčem

Cíl kondičních cvičení:
Cílem fotbalového rychlostně-vytrvalostního tréninku je rozvíjet nebo udržovat schopnost hráčů provádět výkon, respektive intenzivní běh v časovém intervalu 10-45 vteřin. Rychlostní vytrvalost je metabolicky zajišťována anaerobní kapacitou.
V důsledku rozvoje rychlostní vytrvalosti dochází k oddálení poklesu intenzity provádění a rozvoji schopnosti pracovt delší dobu v anaerobní zóně. Organismus je také připraven a schopen lépe se zotavovat po činnostech ve vysokých intenzitách. Současně s rozvojem anaerobní kapacity dochází k rozvoji aerobní kapacity (fotbalová vytrvalost bez míče)
1) Šestiúhelník
Délka: 60 metrů
Interval zatížení: 10-14 vteřin
Interval odpočinku: 40 vteřin (krátký), 70 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 6
(a) Sprint (90-100%): 2x (20 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (20 metrů)
(c) Výklus (50%): 2x (20 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

2) Kytička
Délka: 96 metrů
Interval zatížení: 25-35 vteřin
Interval odpočinku: 75 vteřin (krátký), 120 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-8x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 18
(a) Sprint (90-100%): 6x (18 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 6x (18 metrů)
(c) Výklus (50%): 6x (60 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

3) Prolnuté trojúhelníky
Délka: 162 metrů
Interval zatížení: 35-45 vteřin
Interval odpočinku: 90 vteřin (krátký), 120 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-6x
Počet sérií: 1-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 12
(a) Sprint (90-100%): 3x (51 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 3x (51 metrů)
(c) Výklus (50%): 6x (60 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

4) Ze strany na stranu
Délka: 88 metrů
Interval zatížení: 20-30 vteřin
Interval odpočinku: 40 vteřin (krátký), 60 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 6
(a) Sprint (90-100%): 2x (34 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (34 metrů)
(c) Výklus (50%): 2x (20 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

5) Nahoru dolu
Délka: 73 metrů
Interval zatížení: 15-20 vteřin
Interval odpočinku: 40 vteřin (krátký), 60 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 5
(a) Sprint (90-100%): 2x (20 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 2x (34 metrů)
(c) Výklus (50%): 1x (17 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

6) Spinner
Délka: 75 metrů
Interval zatížení: 15-20 vteřin
Interval odpočinku: 45 vteřin (krátký), 90 vteřin (střední)
Počet opakování: 4-10x
Počet sérií: 2-4
Odpočinek mezi sériemi: 2-3 minuty
Počet úseků: 9
(a) Sprint (90-100%): 3x (30 metrů)
(b) Submaximální běh (70-80%): 3x (30 metrů)
(c) Výklus (50%): 3x (15 metrů)
(d) Chůze (20%): 0x

Tipy na kondiční cvičení zaměřené na rychlostní-vytrvalost bez míče:
- Fotbalová rychlostní vytrvalost bez míče
- Vytrvalostní čtyřlístek
- Rychlostně-vytrvalostní žebřík s míčem
Pomůcky:
- 6x kužel
- 6x kužel (varianta 2)
- 6x meta (varianta 6)
- případně rozlišovací trika

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.