Čtvrtý díl seriálu stanovišť kruhového tréninku pro čtyři hráče navazuje na předchozí třetí část, který je využitelný v přípravném období, ale také pro obnovu kondice v průběhu soutěžního období, během kterého není žádoucí rozvíjet kondici cvičeními bez míče.
Stanoviště kruhového tréninku je zaměřeno více herně než kondičně, hráči během krátkého časového úseku zahrají velké množství přihrávek a naražení, s častým pohybem bez míče a výběrem místa před přijmutím míče. Cvičení zvládnou hráči věkové kategorie mladších a starších žáků.
Tipy na stanoviště kruhového tréninku:
- Herně-kondiční kruhový trénink pro 4 hráče (1.část)
- Herně-kondiční kruhový trénink pro 4 hráče (2.část)
- Herně-kondiční kruhový trénink pro 4 hráče (3.část)
Cíl kondičního cvičení:
Cílem cvičení, v podobě stanoviště kruhového tréninku, je rozvíjet kondiční složku herního výkonu pomocí opakovaných a velmi intenzivních přihrávek mezi čtveřicí hráčů s tím, že dva hráči pracují aktivně ve středu herního prostoru a dva hráči pasivně na stranách herního prostoru. Přestože primárním cílem je herně-kondiční složky, tak je třeba dbát na správné technické provedení přihrávek, hru prvním dotekem a správný výběr místa po odehrání míče.
Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- rozměry herního prostoru jsou 14x6 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- v podélné ose herního prostoru jsou dvě zapichovací tyče
- každá z tyčí je 1,5 metru od boční strany
- cvičení je určeno pro 4 hráče do pole (A-D):
(a) hráči (A) a (B) stojí ve středu levé, respektive pravé kratší strany
(b) hráči (C) a (D) stoji uvnitř herního prostoru
- hráč (A) má míč
Popis kondičního cvičení:
- hráč (A) zahajuje cvičení přihrávkou na hráče (C)
- hráč (A) si, okamžitě po přihrávce, nabíhá po kratší straně
- aby mu hráč (C) mohl mít narazit zpět
- hráč (A) dává přihrávku na hráče (D)
- hráč (C) se po naražení otáčí a jde proti hráči (D)
- hráč (D) naráží míč proti hráči (C)
- hráč (C) dává dlouhou přihrávku na hráče (B)
- hráč (D) se po naražení otáčí
- běží proti hráči (D) a cvičení se opakuje z druhé strany
Model zatížení:
- interval zatížení = 45(60) vteřin
- interval odpočinku = 45(60) vteřin
- poměr intervalu zatížení a intervalu odpočinku 1:1, případně 2:1
Tipy na související články:
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) postavení zapichovacích tyčí uvnitř herního prostoru (hlouběji, mimo osu hřiště)
- je možné provádět cvičení (přihrávky/vedení míče) "slabší" nohou
- hráči na obvodu po odehrání míče provádí obratnostní cvik (otočení, kotoul, ...)
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 4x kužely (mety, kloboučky)
- 2x zapichovací tyče
- 1x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.