S klasickou hrou "Hlavičkovaná" se asi setkal každý trenér a hráč. Na stránkách trenérského portálu www.trenink.com jsme publikovali jednu neobvyklou variantu Hlavičkovaná na 3 ze 4 branek, která dávala hráčům možnost rozhodnout se na kterou z branek budou útočit a hra se tak stala velmi variabilní.
Název dnešního cvičení je Hlavičkovaná 1:1. Herní cvičení je soutěživé a podle mých zkušeností pro hráče i zábavné. I díky těmto dvěma aspektům je třeba dbát na správnou techniku hlavičkování a nabádat hráče k tomu, aby neupřednotňovaly pouze razanci hlavičky. Doporučuji toto cvičení zařazovat až ve věkové kategorii starších žáků a dorostenců. Vždy je však třeba upravit velikost herního prostoru a současně i branek pro zakončení, v závislosti na věkové kategorii.
Herní cvičení je možno zařadit do průpravné nebo hlavní části tréninkové jednotky. Může být i součastí pozápasové regenerační tréninkové jednotky.
Tipy na cvičení zaměřené na zakončení hlavou po centru:
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je nácvik razance, techniky a přesnostiútočného hlavičkování, které je organizováno zábavnou a soutěživou formou. Cvičení u hráčů podporuje snahu nebát se zakončit hlavou, tříbí techniku i razanci zakončení hlavou. Hráčům je usnadněno zakončení hlavou absencí bránících hráčů.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- velikost herního prostoru je 10x16 m
- hřiště je rozděleno na třetiny
- na koncových autových čarách jsou postaveny branky
- ze zapichovacích tyčí (praporků)
- velikost branky je opět třeba přizpůsobit věkové kategorii a záměrům trenéra
- cvičení je určeno pro dva hráče
- hráči se v zakončení pravidelně střídají
Popis herního cvičení:
- oba dva hráči stojí ve své brance, maximálně 2-3 kroky před ní
- vždy jeden z hráčů má v ruce míč, druhý je bez míče
- hráč, který má v ruce míč, začíná akci náhozem
- hráč nahazuje míč vysokým obloukem, tak aby dopadl do prostřední třetiny
- do prostoru prodloužené branky
- druhý hráč nechá míč dopadnout míč a po dopadu a odrazu
- se snaží hlavičkou zakončit a vstřelit branku
- hráč, který vstřelí více branek vítězí
Trenérské poznámky:
- hráči se v zakončení střídají buď po jednom pokusu nebo nebo několika pokusech (3,5,10)
- jednotlivé utkání se hraje na učitý počet vstřelených branek nebo pokusů
- pokud hlavičkující hráč začína akci v neobvyklé pozici, má cvičení i kondiční charakter
- pokud je branka:
(a) větší, tak bude padat více branek, není třeba tolik razance a techniky
(b) menší, tak bude padat méně branek, je třeba více razance a techniky
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) velikost branek (zvětšit/zmenšit)
(c) počet branek na brankové čáře (2,3)
- hráč, který akci zakončuje je ve výchozí pozici: sed, leh, klik, dřep, ...
- branka je přes celou kratší stranu hrací plochy (strany za hráčem)
- zakončující hráč je k nahazujícímu hráči otočen zády
- hráč míč nenahazuje rukou, ale vykopává ho nohou z ruky
- hráči musí vždy začínat na brankové čáře
- hráči nemusí nahazovat míč obloukem, ale může i přímo
- do hry je možné zapojit brankáře
Pomůcky:
- 4x zapichovací tyč (panák, praporek)
- 8x míč
- rozlišovací trika
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.