Herním cvičením, ve kterých bylo hlavním cílem nácvik kličkování, obcházení soupeře a řešení početně nevýhodné situace 1:2, kdy se jeden útočící hráč s míčem musí prosadit proti dvojici obránců, jsme se věnovali v cvičeních Seběhni si pro míč a přejdi přes obránce, ve kterém má útočící hráč výhodu v možnosti rozhodnout se, jakým směrem povede svůj útok a přímočarým provedením akce nepřipustí aktivní zapojení druhého obránce, včetně vytvoření herní situace dva na jednoho nebo Přijmutí míče a souboj 1:2, ve kterém se zaměřujeme na přijmutí míče, první kontakt s míčem a vyřešení početně nevýhodné situace, ale s možností kreativního řešení od útočícího hráče.
Cvičení s názvem Ukličkuj soupeře v situaci 1:2 je cíleno na schopnost hráče s míčem prosadit se proti dvojici obránců, kteří jsou sice v početně výhodné situaci, ale útočník má své straně moment překvapení, má prostor zvolit vhodné řešení soubojové situace a může být při řešení kreativní. Cvičení hráči s míčem dává prostor vyzkoušet si několik variant možných řešení.
Do cvičení je obvykle zapojeno 8 hráčů, kteří jsou rozdělení na dva stejně početné týmy po čtyřech. Minimální počet hráčů proto toto cvičení je 6, kdy 2 hráči jsou v roli útočníků a 4 v roli obránců. Cvičení je určeno pro žákovskou a dorosteneckou věkovou kategorii, do tréninku ho mohou zařadit i týmy dospělých.
Tipy na cvičení zaměřené na nácvik obcházení soupeře:
- Jeden na jednoho s rozhodnutím a zakončením
- Oklamej obránce za zády
- Získej míč, uvolni se a zakonči
- Prosaď se s míčem u rohového praporku
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je nácvik řešení herní situace 1:2, v početní prospěch dvojice bránících hráčů. Útočník s míčem se pomocí klamavých pohybů, změn směru vedení míče a kličkování pokouší prosadit proti dvojici bránících hráčů v situaci 1:2. Cílem hráče s míčem je připravit si takovou pozici, aby mohl zakončit individuální akci do jedné ze dvou malých branek.
Oba bránící hráči reagují na pohyb útočníka s míčem, dostupují ho, pokouší se poziční hrou a tlakem na míč znemožnit zakončení do jedné z malých přenosných branek. Současně se pokouší o konstruktivní odebrání míče a vyvedení míče - skrz libovolnou průchozí branku na obvodu hrací plochy - mimo herní prostor.

Organizace herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rozměry jsou 15x20 metrů
- hrací plocha je rozdělena poloviny (levou/pravou)
- polovina hrací plochy je vyznačena pomocí met
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- na kratších koncových čarách jsou postaveny vždy dvě malé přenosné branky
- branky jsou postaveny 1 metr od rohu herního prostoru
- na bočních stranách jsou ze zapichovacích tyčí postaveny 4 průchozí branky
- branky jsou po dvou na každé boční straně. vždy ve středu každé poloviny
- cvičení je určeno pro 8 hráčů do pole:
(a) modrý útočící tým (A-D)
(b) černý bránící tým (K-N)
- hráči (A) a (B) stojí mezi brankami, na levé straně herního prostoru
- hráči (C) a (D) jsou mezi brankami, na pravé straně hrací plochy
- obě dvě dvojice hráčů mají k dispozici dostatek míčů
- obránci (K) a (L) stojí ve středu horní strany
- obránci (M) a (N) jsou ve středu dolní strany hrací plochy

Popis herního cvičení:
- cvičení zahajuje útočník (D)
- hráč s míčem vyráží do herního prostoru
- cílem je prosadit se v situaci 1:2
- a zakončit do jedné ze dvou malých branek
- zakončovat může až z útočné poloviny
- bránící hráči (K) a (M) reagují na pohyb útočníka (A)
- po vyražení probíhají libovolnou průchozí brankou
- po proběhnutí průchozí branky dostupují hráče s míčem
- poziční hrou se ho snaží vytlačit do nevýhodné pozice
- aby útočník nemohl zakončit
- obránci se pokouší o konstruktivní odebrání míče
- v případě zisku míče obránci vyvádí míč do libovolné průchozí branky
- útočník, který přišel o míč se snaží o re-presink
- a opětovný zisk míče
- po skončení akce:
(a) obránci se vrací do své výchozí pozice
(b) útočníci přebíhají do středu druhé boční strany

Trenérské poznámky:
- každá jednotlivá akce by měla být zakončena do 10 sekund:
(a) zakončením do jedné z malých branek
(b) vyvedením míče obráncem jednou z bočních průchozích branek
(c) faulem nebo míčem mimo hrací plochu
- po obráncích požadujeme:
(a) rychlé dostoupení hráče s míčem
(b) vytlačení hráče míčem do nevýhodné pozice
(c) zabránění vstřelení branky
(d) případně konstruktivní odebrání míče a jeho vyvedení
- v první variantě cvičení:
(a) hráč s míčem reaguje na různé postavení obránců
(b) obvykle se útočník musí nejdříve vypořádat s jedním a pak druhým obráncem
- ve druhé variantě:
(a) hráč s míčem přijímá míč a rozhoduje se kterou stranou akci povede
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) dvojici malých branek je možné nahradit jednou velkou brankou s brankáři
(c) umístění a velikost bočních průchozích branek
- útočící hráč kromě vstřelení branky může:
(a) projít skrz libovolnou průchozí branku na útočné polovině
(b) zašlápnout míč na koncové brankové čáře
- je možné změnit časový interval pro zakončení:
(a) 6 vteřin
(b) 8 vteřin
(c) 12 vteřin
Pomůcky:
- 4x branka (malá)
- 6x meta (klobouček, kužel)
- 8x zapichovací tyč (kužel)
- 12x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.