Cvičení určená pro útočníky jsou v převážné většině zaměřena na střelbu a zakončení. bylo tomu tak v cvičeních Kombinace na třetího se zakončením nebo Pomocnými přihrávkami si připrav zakončení, ve kterém je cílem vytvořit prostor pro individuální zakončení pro záložníka, který nabíhá z hloubky pole.
Cvičení s názvem Opakované sklepnutí míče od útočníka, které je určeno jak pro útočníky, tak pro ostatní pozice, je v rámci rozcvičení před tréninkem zaměřit se na předfinální fázi, která předchází vlastnímu zakončení. Situace je blízká utkání, vychází z obvyklých herních situací a proto se jedná o jedno z nejvhodnějších cvičení.
Cvičení je organizačně jednoduché, nevyžaduje velký prostor a je určeno pro 4 hráče do pole. Zvládnou ho hráči věkové kategorie mladších a starších žáků. Jedinou zvláštností je přítomnost dvojice míčů, která zaručuje, že všichni hráči jsou neustále v permanenci.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je v rámci rozcvičení pracovat obvyklých herních činnostech a pohybech hrotového útočníka. Jde především o naražení míč na podhrotové hráče, přijmutí míče, otočení se s míčem, včetně jeho krytí. Během cvičení jsou aktivní i hráči středové řady, kteří si aktivně mění pozice a to ať už s míčem nebo bez míče. Hráči během cvičení pracují s dvojicí míčů, proto je třeba, aby mezi nimi probíhala intenzivní komunikace.
Organizace průpravného cvičení:
- prostorem herního cvičení je obdélník
- obdélník má rozměry 12x18 metrů
- na obvodu herního prostoru jsou pomocí kužely vyznačeny 3 výchozí pozice:
(a) pozice levého záložníka (A) na levé straně ve třetině délky strany
(b) pozice středního záložníka (B) ve středu dolní strany
(c) pozice pravého záložníka (C) na pravé straně ve třetině délky strany
- v ose herního prostoru, ve dvou třetinách herního prostoru jsou dvě zapichovací tyče
- rozestup dvojice zapichovacích tyčí je 10 metrů
- cvičení je určeno pro 4 hráče do pole:
(a) levý záložník je na pozici (A)
(b) střední záložník je na pozici (B)
(c) pravý záložník je na pozici (C)
(d) útočník (D) je mezi dvojicí zapichovacích tyčí
- krajní záložníci (A) a (C) mají u nohy míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje levý záložník (A)
- hráč (A) přihrává na hrotového útočníka (D)
- po přihrávce hráč (A) vyráží na pozici středního záložníka (B)
- útočník (D) prvním dotekem naráží míč na středního záložníka (B)
- okamžitě po naražení útočník (D) obíhá zapichovací tyč po své pravé ruce
- středový záložník (B) míč přijme a vyráží s ním k pozici levého záložníka
- útočník (D) probíhá mezi dvojicí středových tyčí a běží proti hráči (C)
- cvičení se opakuje z druhé strany od záložníka (C)
Tipy na související cvičení:
- Zakončení po spolupráci dvojice útočníků
- Zakončení akce středním útočníkem
- Dvojité zakončení od útočníků
Varianty:
- je možné změnit velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
- je možné upravit rozestup tyčí
- hráči cvičení provádí "slabší" nohou
- hráči po odehrání míče provádí obratnostní cvik
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 2x zapichovací tyč
- 2x míč
- 3x kužel (klobouček)
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.