Cvičením vhodným pro rozcvičení před tréninkem, které se zaměřují na správné načasování náběhu a přihrávek, včetně přijmutí míče, jsme se věnovali v tréninkových cvičeních Načasovaná přihrávka do běhu nebo Načasování přihrávky a náběhu které zařadil trenér Carlo Ancelotti, v době jeho působení v FC Bayern Mnichov, jako součást rozcvičení v úvodní části tréninku.
Cvičení Náběhy krajních hráčů po sklepnutí středového hráče je určeno pro skupinové rozcvičení týmu, který je rozdělen na dvě, případně tři skupiny. Trojice hráčů vede přímočarou kombinaci, která je zahájena přihrávkou na středového hráče, který míč poté sklepává a zapojuje do kombinace třetího hráče.
Tipy na cvičení zaměřené na křídelní hráče:
- Uvolnění krajního hráče u autové čáry
- Zakončení po kombinaci a seběhnutí křídelního hráče
- Tandemy pro krajní obránce a záložníky
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je nácvik jednoduché kombinace trojice hráčů, ve které se objevuje seběhnutí středového hráče proti hráči s míčem, dlouhá přihrávka na tohoto hráče, správné načasování náběhu od třetího z hráčů zapojených do kombinace a pohyb hráčů po odehrání míče. U přihrávek dbáme, stejně jako u náběhu, na správné načasování a razanci přihrávky.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rozměry obdélníku jsou 16x25 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- cvičení je určeno pro 9 hráčů (A-I):
(a) v pravém dolním rohu jsou rozehrávající hráči (A-C)
(b) ve středu horní strany jsou středoví hráči (D-F)
(c) v levém dolním rohu jsou hráči (G-I)
- hráči (A-C) mají u nohy míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje hráč (G), který vyráží vpřed
- hráč (A) přihrává na rozběhnutého hráče (G)
- po přihrávce se hráč (A) rozbíhá vpřed k pravému hornímu rohu
- hráč (D) se rozbíhá proti hráčům stojících na dolní straně
- hráč (G) dává dlouhou, kolmou přihrávku na středového hráče (D)
- po přihrávce jde hráč (G) do levého horního rohu
- hráč (D) prvním sklepává míč míč na rozběhnutého hráče (A)
- hráč (D) po sklepnutí přebíhá do středu dolní strany
- hráč (A) míč přijme a vede ho do pravého horního rohu
- cvičení se opakuje, další akci zahajuje hráč (B)
- poté cvičení zopakují všechny trojice, tak se cvičení opakuje z druhé strany
Tipy na související cvičení:
- Komplexní cvičení pro 10 hráčů
- Přihrávky a naražení ve dvou dvojicích
- Naražení míče a diagonální naběhnutí
- Zpracuj míč a pracuj s ním
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) tvar herního prostoru na "protáhlejší" obdélník
- cvičení je možné zahajovat z druhé strany
- první přihrávka jde vždy "vzduchem"
- cvičení je možné provádět střídavě z jedné a druhé strany
- pokud není možné vytvořit trojice, tak středový hráč může být jen jeden
- další varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 4x meta (kužel)
- 3x míč
- případně rozlišovací trika
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.