Tréninkovým průpravným hrám, které jsou určeny pro větší počet hráčů a jsou početně vyrovnané jsme se věnovali ve hře Držení míče v zónách 8:8 s narážeči, která je zaměřena na schopnost týmu s míčem držet míč pod svou kontrolou. Hráči vytváří v malých čtvercích situace dva na dva (2:2), kde si mohou pomoci s narážeči a vytvářet tak početně výhodné situace 3:2 nebo hra 7:7 na průnikové zóny v kříži, ve které je cílem naučit hráče pracovat s přijatelným rizikem, naučit se správně rozhodovat v těžkých herních situacích, rychle reagovat na vývoj hry a měnit její těžiště.
Průpravná hra 6+2 nahrávači proti 4+4 nahrávači představuje zajímavou variantu poziční hry zaměřené na držení míče, rychlou kombinaci a orientaci v přehuštěném prostoru. Díky rozdílnému počtu hráčů uvnitř hrací plochy a odlišnému využití nahrávačů na obvodu musí oba týmy neustále reagovat na měnící se herní podmínky. Hráči se učí správně využívat podpory narážečů, přenášet těžiště hry a řešit situace pod presinkovým tlakem soupeře pomocí krátkých a přesných přihrávek.
Hru zařazujeme především do hlavní nebo případně závěrečné části tréninkové jednotky, hra je určena mládežnickým věkovým kategoriím od mladších žáků, ale využijí ji především starší žáci a především dorostenci.
Tipy na "velké" průpravné hry:
- 7+1:7+1 se středovým čtvercem (16 hráčů)
- Průpravná hra: 10:7 na 1 dotek se 3 volnými hráči (17 hráčů)
- Hra 8:8 s častou střelbou na 4 branky a 2 brankáře (18 hráčů)
Cíl průpravné hry:
Cílem tréninkové průpravné hry je naučit hráče držet míč s využitím nahrávačů rozestavených po obvodu hrací plochy. Jednotlivé týmy se musí vyrovnat a přizpůsobit svou hru situaci, kdy mají větší počet hráčů uvnitř hrací plochy a menší počet nahrávačů nebo naopak druhý tým, který je uvnitř pole znevýhodněn, ale na obvodu hrací plochy má věttší počet spolupracujících hráčů.
Po hráčích v držení míče požadujeme plynulou kombinaci, která je však podmíněna neustálou nabídkou, správným výběrem místa a tím pádem eliminací presinkových situací. Tým bez míče naopak vytváří maximální tlak na míč s cílem konstruktivně získat míč.
Organizace průpravné hry:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- herní obdélník má rozměry 30x45 metrů
- rohy a obvod herního prostoru je vyznačen pomocí met
- hra je určena pro 16 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva stejně početné týmy 8:8:
(a) červení (A-H)
(b) modří (K-R)
- uvnitř hrací plochy hráči nastupují v poměru 6:4
- červený tým:
(a) se šesti hráči (A-F) uvnitř hrací plochy
(b) po jednom nahrávači (G) a (H) na kratších stranách hřiště
- modrý tým:
(a) se čtyřmi hráči (K-N) uvnitř hrací plochy
(b) má po dvou hráčích (O) a (P), respektive (Q) a (R) na každé dlouhé straně
- hráči na obvodu mohou narážet míč pouze jedním dotekem
Popis průpravné hry:
- hru zahajuje červený tým o šesti hráčích
- snahou je pomocí hráčů v poli a narážečů udržet míč pod svou kontrolou
- napadající modrý čtyřčlenný tým se snaží získat napadáním míč
- při konstruktivním zisku míče se ho snaží pomocí nahrávačů udržet pod svou kontrolou
- akce končí:
(a) po vypršení časového limitu
(b) když míč opustí hrací plochu nebo hráč fauluje
(c) po předem stanoveném počtu přihrávek týmu držícího míč
Trenérské poznámky:
- trenér by měl hráče neustále vést k aktivní nabídce po přihrávce
- statická hra výrazně snižuje efektivitu využití nahrávačů na obvodu
- důležitá je orientace hráče před převzetím míče
– hráči by měli skenovat prostor a připravit si další řešení ještě před prvním dotykem
- tým v početní převaze uvnitř hrací plochy by měl využívat rychlou kombinaci
- tým v početní nevýhodě uvnitř pole musí pracovat kompaktně, koordinovat presink
- po zisku míče by měl napadající tým okamžitě využít podpory svých nahrávačů na obvodu
- trenér může hru usměrňovat důrazem na rychlé přenesení těžiště hry
- z jedné strany hřiště na druhou, což nutí obranu soupeře k častému přesunu
- při dlouhodobé dominanci jednoho týmu lze upravit velikost herního prostoru nebo počet doteků
- aby zůstala zachována intenzita a kvalita rozhodování hráčů
- zcela libovolně lze upravit hrací plochu, při zachování tvaru obdélníku
Tipy na "malé" průpravné hry:
- Kombinace 5:3 s presinkem a represinkem
- Tréninková poziční hra 5:5+1 na branky
- Intervalová poziční hra 4:4 a 2 žolíci
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
- hráči na obvodu se mohou zapojit do hry:
(a) vyvedením míče a výměnou místa s hráčem, který jim přihral
(b) možností hráč na dva doteky
- týmy se v zahájení jednotlivé akce střídají
- pro ukončení akce se míče musí při jeho držení dotknout všichni hráči týmu i nahrávači
- hráči týmu o šesti hráčích mají omezený počet doteků (2,3)
Pomůcky:
- 16x meta (kloboučky, kužely)
- 12x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.