Nácviku jak zahrát průnikovou přihrávku jsme se věnovali v cvičeních Průnikové přihrávky v pohybu nebo Připrav si průnikovou přihrávku, u cvičení určených pro zápasové nebo tréninkové rozcvičení byste neměli vynechat Předzápasové rozcvičení s míčem, které je inspirováno rozcvičením reprezentace Argentiny.
Cvičení Jednoduchá průniková přihrávka v pohybu v sobě kombinuje nácvik kombinace, nácviku průnikové přihrávky a je určeno především pro rozcvičení v tréninku. V průběhu cvičení se soustředíme především na načasování přihrávky a náběhu a dovednosti přijmout míč a pokračovat v kombinaci nebo vedení míče.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je nácvik jednoduché kombinace mezi trojicí hráčů, nácvik zahrání průnikové přihrávky na střední vzdálenost na nabíhajícího spoluhráče, přijmutí průnikové přihrávky a zapojení dalších hráčů do kombinace. Během cvičení se zaměřujeme na načasování zahrání průnikové přihrávky, její přijmutí které je spojené se správně načasovaným náběhem.

Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je čtverec
- rozměry čtverce jsou 20x20 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- na polovině hrací plochy jsou postaveny 4 zapichovací tyče
- rozestupy zapichovacích tyčí jsou 6 metrů
- cvičení je určeno pro 12 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dvě skupiny (modří (A-F) x bílí (A-F))
- modrá šestice hráčů pracuje v horní polovině herního prostoru
- bílá šestice hráčů pracuje v dolní polovině herního prostoru:
(a) vlevo na polovině hrací plochy jsou hráči (A) a (B)
(b) vpravo polovině hrací plochy jsou hráči (E) a (F)
(c) ve středu dolní a horní strany jsou hráči (C) a (D)
- dolní (bílý) hráč (C) má u nohy míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje modrý hráč (A)
- pohybem podél zapichovacích tyčí, směrem na modrého hráče (E)
- bílý hráč (C) časuje přihrávku tak, aby přihrál mezi prostřední dvojici tyčí
- do tohoto prostoru nabíhá rozběhnutý modrý hráč (A)
- bílý hráč (C) po přihrávce přebíhá do zástupu hráčů (E) a (F)
- v tento okamžik se rozbíhá modrý hráč (E)
- hráč (E) běží směrem k modrému hráči (C)
- hráč (A) prvním dotekem přihrává na hráče (E)
- po přihrávce hráč (A) přebíhá do zástupu hráče modrých (E) a (F)
- hráč (E) opět prvním dotekem přihrává na středového hráče (C)
- po přihrávce hráč (E) jde do zástupu hráčů (C) a (D)
- cvičení se opakuje od modrého hráče (C)

Tipy na související cvičení:
- Různé úhly při kombinaci na jeden dotek
- Joachim Löw: Rotační kombinace ve třech
- Přihráj do rohu a běž

Varianty:
- je možné upravit (zvětšit/zmenšit):
(a) velikost herního prostoru
(b) rozestupy středových zapichovacích tyčí
- je možné změnit tvar herního prostoru na obdélník
- cvičení je možné provádět v opačném směru
- maximální počet hráčů je 16
- cvičení je zahájeno od prostředních hráčů autovým vhazováním
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube

Pomůcky:
- 4x kužel (meta, klobouček)
- 4x zapichovací tyč
- 1x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.