Vzdělávání trenérů
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1432
Soustředění nebo letní kemp bývá v kalendáři každého fotbalového trenéra mládeže obvykle vyznačen velmi výrazně a to nejen proto, že si pro tento týden musí obvykle vzít dovolenou. Mezi tím, co si pod pojmem letní soustředění představuje trenér, a tím, co se nakonec skutečně odehraje, zeje dost často pravidelná propast. Ne proto, že by chyběla snaha nebo dobrá vůle - ale proto, že soustředění je ze své podstaty jiný typ práce než běžný týdenní tréninkový mikrocyklus.
Hráči nespí doma, jídlo nepřipravují rodiče, únava se nekumuluje přes jednu odpolední tréninkovou jednotku, ale přes celé intenzivní dny. A do toho přicházejí hráči, z nichž polovina právě strávila tři týdny na dovolené u moře a druhá polovinu léta aktivně sportovala. Otázka zní, jak z takto různorodé skupiny postavit za týden fungující tým, který bude v září připraven hrát soutěž? A jak přitom neudělat z kempu kolektivní výčerpávající akci, po které se hráči vrátí domů se zatuhlými lýtky a jednou velkou touhou. Aby to konečně skončilo!
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1082
Sezóna skončila, o postupech a sestupujících je rozhodnuto, kabina se vyprázdnila - ale pro fotbalového trenéra mládeže ani hráče práce nekončí, jen mění formu. Většina klubů řeší přechodné období jako prázdnou kolonku v kalendáři, kterou si každý vyplní podle vlastní chuti. Někdo si dá týdny naprostého volna, jiný hned vyrazí na turnaj v malé kopané, aby „neztratil formu“. Jenže co se v těchto prvních sedmi dnech po posledním zápase odehraje - nebo naopak zanedbá - se nevyhnutelně projeví až za pár týdnů, kdy se rozjíždí nová sezóna.
Otázkou tedy není, zda hráči odpočinek potřebují, ale jak ho strukturovat tak, aby skutečně fungoval jako regenerace, a ne jako další zdroj zátěže v jiném kabátě. A protože nároky desetiletého benjamínka a osmnáctiletého dorostence jsou diametrálně odlišné, neexistuje jedno univerzální řešení - jen soubor principů, které je třeba přizpůsobit konkrétní kategorii.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1267
Fotbalová sezona pomalu končí a trenéři stojí před otázkou, která se opakuje každý rok s překvapivou naléhavostí: "Co teď s hráči?" Část trenérů posílá hráčům individuální kondiční plány, část jen řekne „odpočívejte" a doufá že se stane zázarak. Obě strategie mají své zastánce i kritiky, a právě v napětí mezi nimi se skrývá něco podstatného pro dlouhodobý rozvoj fotbalistů.
Přechodné období – tedy čas mezi koncem sezony a začátkem letní nebo zimní přípravy – není jen administrativní mezera v tréninkových cyklech. Pro mládežnické hráče může být rozhodující. Výzkumy z oblasti dětského sportu a modelu LTAD ukazují, že příliš brzká specializace a celoroční fotbalový dril nevedou k lepším hráčům, ale k unaveným, zraněným a vyhořelým adolescentům. Zároveň platí, že totální pohybová nečinnost má vlastní rizika.
Článek Totální vypnutí, nebo individuální plány? nenabízí jednoduchý návod. Nabízí přesnější otázku, co přechodné období skutečně má a nemá dělat – a jak to jako trenér komunikovat dětem, rodičům i sobě?
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 703
Hostování je jedním ze základních nástrojů moderního fotbalu – způsob, jak talentovaný hráč získá herní čas, který mu mateřský klub nemůže nabídnout, a jak menší klub posílí kádr bez nutnosti trvalého přestupu. Jenže co se stane, když hostující hráč stojí před svou největší dilematickou zkouškou - nastoupit proti týmu, který ho vychoval, platí alespoň z části jeho výplatu a počítá s jeho budoucností? Tato otázka rezonuje v zákulisí českého fotbalu čím dál hlasitěji – a nejen zde. Dotýká se sportovní integrity soutěže, psychické odolnosti hráče, etiky klubových vztahů i zákulisních dohod, které se uzavírají mimo hřiště.
Žádná odpověď není jednoduchá a žádný z táborů nemá monopol na pravdu. Polemika "Měli by hráči na hostování nastupovat proti svému mateřskému klubu, ano či ne?" rozebírá oba pohledy bez předpojatosti, s důrazem na metodické, psychologické a taktické dopady – a nabízí trenérům i fotbalové veřejnosti podklady pro vlastní úsudek.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 923
Rozvoj mladých talentů je nekonečné téma, které hýbe celým fotbalovým prostředím a to jak z pohledu trenérů a funkcionářů, ale samozřejmě i rodičů i vlastních hráčů. Jak vypadá moderní metodika výchovy elitních hráčů a co obnáší jejich kritický přechod do dospělého fotbalu? Odpovědi nabídne blížící se on-line seminář pod záštitou špičkových odborníků z FAČR a UČFT.
Fotbalová asociace ČR (FAČR) ve spolupráci s Unií českých fotbalových trenérů (UČFT) pořádá on-line odborný seminář s názvem „Národní koncept výchovy mládeže! Cesta do profesionálního fotbalu.“ Tato akce je určena všem, kteří chtějí nahlédnout pod pokličku systematické práce s talenty v českém prostředí.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.