Vzdělávání trenérů
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 37528
Hráč odchází z hřiště po tvrdém středečním tréninku a trenér vidí unaveného, pomalejšího, méně přesného fotbalistu. Ne lepšího. To je první věc, kterou si každý, kdo plánuje zatížení mužstva, musí připustit – bezprostředně po náročné tréninkové jednotce výkonnost neroste, ale klesá. Ke zlepšení dochází až s odstupem, v procesu, který trenérská literatura zjednodušeně nazývá superkompenzací. Otázka, kdy hráče zatížit znovu, jak poznat, že už je připravený, a zda vůbec existuje nějaké přesné „okno“, po kterém se má další trénink naplánovat, patří k nejčastěji špatně zodpovídaným otázkám kondiční přípravy.
Článek Superkompenzace ve fotbale – jak plánovat trénink a regeneraci ukazuje, proč je klasický model superkompenzace užitečný jako způsob uvažování, ale nebezpečný jako návod s pevnými hodinami. A proč modernější pohled, pracující se vztahem mezi zátěží, únavou a dlouhodobou formou, dává trenérovi v každodenní praxi mnohem víc.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 544
Letní prázdniny s nimi spojená letní fotbalová příprava bývá obdobím, kdy se buduje základ na celý podzim – vyšší objem i intenzita, opakované dvoufázové tréninky, cílená práce na kondici. Jenže první mistrovské utkání tuhle logiku převrátí. Zápas se stává hlavním zatížením týdne a tréninkový proces se mu musí podřídit, ať se to trenérovi líbí nebo ne.
Řada týmů přesto pokračuje ve stejném rytmu, jaký fungoval v červenci a na začátku srpna, a pak se diví, že hráči po třech kolech vypadají unaveněji než na konci přípravy. Jiní naopak usoudí, že kondici teď „dožene zápas“, a kondiční trénink prakticky vypustí. Oba přístupy vedou ke stejnému výsledku – formě, která se rozpadá dřív, než přijde říjen. Článek 7 chyb po letní přípravě, které mohou zničit podzimní formu nenabízí jeden univerzální recept ani hotový mikrocyklus k okopírování. Ukazuje sedm chyb, které se v přechodu mezi přípravou a soutěží opakují napříč kategoriemi, a vysvětluje, proč se stejná dávka zatížení chová jinak u hráče, který odehrál devadesát minut, a jinak u toho, kdo zůstal na lavičce.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1566
Rozehrávka od branky se donedávna dala protahovat donekonečna – brankář opakovaně zkoušel trpělivost a nervy soupeře, fanoušků i rozhodčího a prakticky nic neriskoval. Od 1. července 2026 tento zažitý model chování přestává fungovat. IFAB zavádí soubor úprav, které mají jeden společný jmenovatel. Hra se nesmí zastavovat tam, kde pro to není věcný důvod. Vhazování a kop od branky dostávají viditelné pětisekundové odpočítávání, střídání má pevný desetisekundový rámec pro opuštění hřiště a ošetřování hráčů mimo hrací plochu se řídí novým minutovým protokolem.
Přidává se k tomu jasnější rozdělení rolí při komunikaci s rozhodčím, kde má hlavní slovo připadnout kapitánovi. Pro trenéra to není otázka nastudovat si nová ustanovení fotbalových pravidel a čekat, jak to rozhodčí vyloží v neděli na hřišti. Letní příprava je jediné okno, kdy se dá reakce na tyto situace zautomatizovat dřív, než se rozběhne podzimní sezóna. Otázka zní, které z těchto změn skutečně mění tréninkový obsah a které jsou spíš administrativní detail, o kterém stačí hráče informovat.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1392
Trenér mládežnického týmu tráví hodiny detailní přípravou tréninkových jednotek, taktiky a reakcí na možný vývoj utkání a tvorbou individuálních plánu pro každého hráče. A pak přijde nedělní zápas a všechnu tu práci může za patnáct minut rozložit jeden nespokojený hlas z tribuny. Komunikace s rodiči bývá v trenérské praxi disciplína, na kterou nezbývá čas ani energie - řeší se až ve chvíli, kdy něco nefunguje, kdy přijde stížnost na WhatsAppu nebo když rodič po zápase zastaví trenéra na parkovišti s otázkou, proč jeho syn nehrál víc.
Přitom právě tahle oblast rozhoduje o tom, jestli sezóna proběhne v klidu, nebo jestli se trenér bude každý týden bránit místo toho, aby koučoval a rozvíjel hráče. Rodič není nutné zlo, se kterým je nutné vyjednávat příměří. Je to třetí vrchol trojúhelníku, ve kterém stojí ještě hráč a trenér, a pokud jeden z vrcholů selže, dítě to pozná jako první. Otázka nezní, jak rodiče „ustát“. Otázka zní, jak z nich udělat lidi, kteří táhnou za stejný provaz - a co je potřeba nastavit dřív, než sezóna vůbec začne.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Vzdělávání trenérů
- Zobrazení: 1405
Šatna se po týdnech přechodného období a části letních prázdnin znovu naplní hlasy, taškami a vůní trávy na kopačkách. Někteří hráči se vrátí s několika kily navíc z all inclusive dovolené u moře, jiní vypadají, jako by trénink nikdy nepřerušili. A trenér stojí před rozhodnutím, které se zdá triviální, ale ve skutečnosti určuje směr celé přípravy. Jak moc pustit uzdu nadšení a natěšení na fotbal a kolik opatrnosti do prvního letního tréninku vměstnat, aby z něj neudělal sterilní administrativní trénink.
První den totiž není jen o rozcvičce a pár přihrávkách. Je to okamžik, kdy tým dostává signál, jaká bude nadcházející fotbalová sezóna – jestli půjde o partu, která ví, co dělá, nebo o soubor jedinců čekajících na pokyny. Chyby, které se tady odehrají – přehnaně intezivní trénink po měsíci nečinnosti, chybějící lékařská prohlídka, zmatek kolem docházky – se pak vlečou týdny.
Podkategorie
Úvahy Počet článků: 53
Terminologie Počet článků: 28
UČFT Počet článků: 7
Trenérské licence Počet článků: 18
Školení a semináře Počet článků: 41
Jak získat trenérskou licenci? Počet článků: 3
Aktuální téma Počet článků: 26
Strana 1 z 4
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- Následující
- Konec
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.