Rozvoji rychlosti, do které je zapojen míč, jsme se věnovali v cvičení Vyražení po přihrávce, které rozvíjí startovní rychlost, koordinaci, orientaci na malém prostoru a schopnost technicky zvládnout míč pod zatížením nebo Akcelerace po odehrání míče, zaměřené na kombinaci vyražení hráče s míčem, jeho vedení, včetně změn směru běhu, odehrání míče na spoluhráče a maximálně intenzivní vyražení a akcelerace hráče bez míče.
V cvičení s názvem Rychlé vyražení a reakce spoluhráčů je důraz kladen na výběr způsobu řešení rychlostního cvičení od středového hráče a rychlou reakci dvojice spoluhráčů. Od hráčů vyžadujeme maximální koncentraci a intenzitu provedení. Pro hráče je motivující rychle reagovat na pohyb spoluhráče, hráči kteří akci startují si sami rozhodují jakým způsobem akci provedou.
Cvičení je doporučujeme pro všechny věkové kategorie, přípravkami počínaje a dospělou kategorií konče. Kondiční cvičení zařazujeme do závěru průpravné, respektive na začátek hlavní části tréninkové jednotky, v souladu s pravidly a doporučeními pro rozvoj rychlostních schopností, které jsme popsali v článku Teorie: Rozvoj rychlostních schopností hráčů fotbalu.
Tipy na rychlostní cvičení:
Cíl kondičního cvičení:
Cílem rychlostně-kondičního cvičení je rozvoj koordinačních, rychlostních schopností hráčů a jejich schopností reagovat na pohyb spoluhráčů a protihráčů. Hráč s míčem, který celou akci zahajuje na sebe bere odpovědnost a rozhodnutí, kdy akce začne, kterým směrem se bude ubírat a zda hráč povedení míč maxámální intenzitou nebo míč odehraje, otočí se a vysprintuje do volného prostoru.
Od dalších dvou hráčů z trojice vyžadujme především rychlou reakci, schopnost reagovat na rozhodnutí hráče s míčem a maxímální možnou snahou zahajujícího hráče dohnat.
Organizace kondičního cvičení:
- cvičení je určeno pro 9-21 hráčů (skupina/celý tým)
- minimální počet hráčů je 9 (A-I)
- tým se rozděli na trojice:
(a) (A-C)
(b) (D-F)
(c) (G-I)
(d) případně (J-L) nebo i další
- a jednotlivé akce se účastní právě jedna trojice
- první trojice hráčů (A-C) stojí na startovní úrovni, mezi metami
- vlevo i vpravo od startovní úrovně jsou postaveny cílové čáry
- cílové čáry jsou vyznačeny spojnicí kuželů
- vzdálenost od starovní pozice je 15 metrů
- prostřední hráč (A), který akci zahajuje:
(a) má u nohy míč
(b) je otočen na jednu stranu (vlevo)
- dva krajní hráči (B) a (C) jsou otočení na druhou stranu (vpravo)
Popis kondičního cvičení:
- akci vždy zahajuje středový hráč (A) s míčem
- má dvě možnosti řešení:
(a) vyráží vpřed s míčem, na stranu na kterou je otočen
(b) přihrává na stranu kam je otočen, otáčí se a sprintuje na druhou stranu
- hráči (B) a (C):
(a) se v prvním případě otáčí a pokouší se hráče (A) s míčem doběhnout
(b) reagují na hráče (A), který odehrál míč a snaží se ho doběhnout
- cílem všech hráčů je být první na cílové čáře
Doporučené varianta zatížení:
- interval zatížení: cca 2,5–3,5 sekundy
- interval odpočinku: 35-55 sekund (cca 1:15)
- počet opakování: 6-12x
- celkem uběhnutá vzdálenost v jedné sérii: 90-180 metrů
- počet sérií: 1-2x
Trenérské poznámky:
- hráči se v pozici středového hráče pravidelně střídají
- při malém počtu hráčů je třeba dodržovat poměr IZ:IO
- základním požadavkem cvičení je maximální intenzita provedení,
- trenér dbá na to, aby hráči (B) a (C) reagovali až na reálný pohyb hráče (A)
- hráč (A) by měl své rozhodnutí co nejdéle skrývat
- obě varianty zahajovat ze stejného nebo velmi podobného postavení těla
- při vyražení s míčem požadujeme první kontakt s míčem do prostoru
- tak, aby hráč mohl okamžitě přejít do maximální akcelerace
- vedení míče musí odpovídat rychlostnímu charakteru cvičení
- hráč nemá provádět zbytečně mnoho krátkých doteků, ale vést míč v maximální rychlosti
- při variantě s přihrávkou je důležitá její razance a přesnost
- po odehrání míče hráč okamžitě mění směr pohybu a vyráží na opačnou stranu
- po otočení hráčů bez míče požadujeme co nejkratší přechod z reakce do sprintu
- hráči sprintují až za cílovou čáru, neměli by několik metrů před ní zpomalovat
- cílem hráčů (B) a (C) není pouze „doběhnout úsek“, ale pokusit se středového hráče dostihnout
- středoví hráči se pravidelně střídají
- doporučujeme střídat směr základního postavení,
- aby hráči vyráželi a otáčeli se na pravou i levou stranu,
- při menším počtu hráčů je třeba důsledně dodržovat poměr IZ:IO
- soutěžní charakter je vhodné podporovat bodováním jednotlivých sprintů
- nesmí však vést k omezení technické kvality práce s míčem,
- u (U10-U15) doporučujeme začínat na kratší vzdálenosti a s jednoduššími startovními pozicemi,
- u (U16-U21) je možné klást větší důraz na klamavý pohyb, rychlost otočení a první 3–5 metrů akcelerace
Tipy na rozvoj rychlosti s míčem:
- Přihrávky dvou hráčů a vyražení ve vysoké intenzitě
- Maximální rychlost a kombinace 3:3 s míčem
- Kondice: Kondiční souboje 1:1 se zakončením a sprintem zpět
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost prostoru cvičení (zvětšit/zmenšit)
(b) postavení všech hráčů, kteří stojí čelem na jednu stranu
- hráči (B) a (C) bez míče startují z různých poloh (leh, sed, dřep, klek)
- rozdílné startovní postavení:
(a) jeden z dvojice hráčů bez míče stojí čelem ke středovému hráči,
(b) druhý zády, po několika opakováních se pozice mění,
- při variantě s odehráním míče musí hráč (A) přihrávkou zasáhnout vyznačenou branku
- při vedení míče dostane hráč úkol zvládnout celý úsek například na maximálně 3–5 doteků
- bodovaná soutěž – vítěz každého běhu získává bod
- časový handicap – hráči bez míče mohou stát o 1–2 metry před nebo za hráčem (A), podle výkonnosti jednotlivých hráčů,
- trenér před startem určí, který z hráčů (B)/(C) bude aktivní pronásledovatel
- druhý hráč se zapojí v následujícím opakování,
Pomůcky:
- 4x kužel
- 2x meta
- 8x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.