Cvičením speciálně určeným útočníkům, kdy jsou v pozici zády k brance soupeře, jsme se věnovali v cvičeních Zakončení akce po přijmutí a vedení míče nebo Dlouhá přihrávka na útočníka a zakončení, kde se útočník musel rozhodnout, zda cvičení zakončit individuálně nebo přihrávkou na nabíhajícího podhrotového hráče.
Cvičení s názvem Zakončení hrotového útočníka po přijmutí míče je určeno pro útočníky a ofenzivní hráče, cílem cvičení je nácvik přihrávky po zemi nebo vzduchem na hrotového útočníka, který musí míč přijmout a individuálním navedením do střelecké pozice si připravit prostor pro zakončení.
Cvičení se zaměřením na střelbu a útočníky:
- Zakončení po kombinaci a seběhnutí křídelního hráče
- Samostatné zakončení po přijmutí dlouhé přihrávky
- Zakončení akce středním útočníkem
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je naučit středové hráče s míčem zahrát do nohy míč na hrotového útočníka, tak aby ho mohl přijmout, pracovat s ním a navést si ho do výhodné střelecké pozice a akci individuálně zakončit. Po útočníkovi požadujme, aby si při přijímání míče a při následném vedené míč kryl, tak aby mu ho obránci nemohli odebrat nebo vypíchnout.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- na vrcholu kruhové výseče před pokutovým územím je zapichovací tyč
- 6 metrů před pokutovým územím jsou postaveny dvě branky ze zapichovacích tyčí
- branky jsou postaveny na úrovni boční strany malého vápna
- branky jsou natočené směrem ke středu hrací plochy
- velikost branek jsou 3 metry
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře (G)
(b) 4 hráče do pole (A-D)
- útočník (B) stojí u tyče na vrcholu kruhové výseče
- rozehrávající hráči (A), (C) a (D) stojí před středovým kruhem
- rozehrávající hráči mají dostatek míčů
Natoč cvičení na svém tréninku!
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje hrotový útočník (B)
- útočník (B) je v pohybu proti záložníkovi (A)
- záložník (A) po zemi přihrává útočníkovi (B) míč do nohy
- záložník (A) po přihrávce jde na pozici hráče (B)
- útočník (B) míč přijme a vede míč k dolní tyči pravé branky
- s míčem u nohy útočník (B) obchází dolní tyč po své levé ruce
- poté hráč (B) z levé strany obhazuje horní tyč pravé branky
- sám útočník (B) obíhá horní tyč z pravé strany
- po obhození horní tyče hráč (B) opět míč přijme a krátce ho vede
- poté útočník (B) útočnou akci střelbou
- hráč (B) se vrací na pozici rozehrávajících hráčů
- další akci zahajují hráči (C) a (A)
Tipy na související cvičení:
- Individuální zakončení po slalomu
- Villarreal CF: Centr, zakončení a sprint zpět
- Kombinace na třetího se zakončením
Varianty:
- je možné upravit:
(a) postavení dvojice průchozích branek vytvořených ze zapichovacích tyčí
(b) hloubku postavení útočníka a rozehrávajícího hráče/záložníka
- přihrávka od záložníka jde na útočníka vzduchem
- cvičení je zahájeno výhozem/výkopem brankáře
- hráči mohou mít za povinnost zakončovat uvnitř/vně pokutového území
- cvičení je možné provádět i nižší intenzitou i pro větší počet hráčů (6-8)
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka
- 5x zapichovací tyč
- 10x míč
- rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.