V průběhu podzimní části sezóny jsme na stránkách trenérského portálu www.trenink.com publikovali řadu cvičení zaměřených na rozvoj, podnícení, případně obnovu rychlostních schopností hráčů. Cvičení může, ale nemusí bezpodmínečně probíhat s míčem a je možné zařadit je do skupinového nebo týmového tréninku, případně jako jedno ze stanovišť kruhového tréninku. V převážné většině cvičení jsme se vedle rychlosti lokomoce zaměřili také na rozvoj rychlosti reakce a schopnosti reagovat na proměnlivé podmínky.
Cvičení jsou určena pro týmy mládeže i pro dospělé, například jako součást zimní přípravy. Cvičení sdílejte a dejte nám na Facebooku vědět, které cvičení jste použili a jaké s ním máte případně zkušenosti?
Cvičení zaměřená na startovní rychlost a rychlost reakce:
- Vyražení, obratnost a ovládání míče
- Vyražení a sprint po přihrávkách v trojúhelníku
- Sprint se změnami směru běhu
>>> Natoč cvičení na svém tréninku! <<<
Startovní rychlost ve čtverci s míčem
Cílem rychlostě-koordinačního cvičení je naučit hráče vyrazit bez míče, změnit směr běhu okolo vrcholů středového čtverce a po koordinačně náročném intenzivním běhu převzít na místě stojící míč a maximální možnou rychlostí vedení míče ho provést kolem koncové zapichovací tyče. Hráč, který je v souboji pomalejší hráče s míčem k cílové metě stínuje.
Podle míry zapojení pomalejšího hráče bez míče akcentujeme buď rychlostní složku nebo složku herní, soubojovou.
Sprintuj a přemýšlej u toho!
Cílem rychlotně-kondičního cvičení je rozvoj startovní rychlosti a rychlosti reakce, schopnosti rychle se rozhodovat, volit nejoptimálnější řešení a improvizovat. Po hráčích požadujeme, aby přemýšleli o několik k kroků dopředu a dokázali zvolit správné řešení. S ohledem na časté změny směru běhu rozvíjíme běžeckou obratnost, koordinaci a schopnost orientovat se v prostoru, včetně správného náběhu okolo zapichovacích tyčí.
U hráčů rozvíjí schopnost rychle se rozhodovat během intenzivního sprintu s častými změnami směru běhu, hráč navíc musí volit takovou cestu, aby byla co nejefektivnější, obdobně jako při řešení herních situací má několik možností.
Vyražení, sprint a obratnost ve tvaru písmene T
Cílem rychlostně-kondičního cvičení je rozvíjet u hráčů rychlostní schopnosti, především vyražení a běhu v maximální možné intenzitě na krátkých úsecích do deseti metrů, doplněné o obratnost a silové prvky v podobě častých změn směru běhu. Po hráčích požadujeme dobrou orientaci v prostoru, udržení maximální možné intenzity, optimalizaci trasy běhu a schopnost rychle reagovat.
Po hráčích požadujeme maximální úsilí a současně dbáme na dodržení požadovaného poměru intervalu zatížení a odpočinku.
Tip na související cvičení:
- Podzim 2018: Cvičení pro přípravky
- Podzim 2018: Vedení, ovládání a technika s míčem
- Podzim 2017: Kondiční cvičení s míčem
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.