Rozvoj aerobní vytrvalosti může během zimní přípravy probíhat buď bez míče, jako v cvičeních Vytrvalostní čtyřlístek a Vytrvalostní bonbónek nebo s míčem, jak tomu bylo v cvičeních Kondiční běhy s míčem ve čtveřici a Vytrvalost s míčem po celém hřišti.
Obrovskou výhodou cvičení s názvem Aerobní vytrvalost s narážečkami je rozvoj kondice herní formou, navíc s možností zařadit do cvičení od 8 do 16 hráčů, což cvičení činí velmi variabilním s možností využití u hráčů s různým počtem hráčů zapojených do přípravy.
Cíl kondičního cvičení:
Cílem kondičního cvičení je rozvoj vytrvalosti a rychlostní vytrvalosti, který je kombinován s herní činností v podobě naražení míče na jeden dotek na střední vzdálenost, v případě variant cvičení i přijmutí míče a jeho vedení a ovládání. Vedle dlouhých běžeckých úseků a hráči musí mezi naraženími absolvovat krátké úseky vyražení a změny směru běhu.

Organizace kondičního cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rozměry herního prostoru jsou jsou 25x50 metrů
- horní strana herního prostoru prochází značkou pokutového kopu
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- dolní strana herního prostoru je pomocí tří kuželů rozdělena na 5 stejných úseků
- v prostoru mezi hranou pokutového území a dolní stranou herního prostoru jsou 4 mety
- mety jsou v ose boků pokutového území tyčí branky
- cvičení je určeno pro 8 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dvě čtveřice:
(a) pasivní nahrávači stojí na hraně pokutového území (A-D)
(b) aktivní hráči (K-N)
- nahrávači mají každý míč
Popis kondičního cvičení:
- hráč (K) běží proti hráči (A) s míčem
- hráč (A) přihrává na hráče (K), který prvním dotekem naráží míč zpět
- poté hráč (K) obíhá středovou metu a běží k metě na dolní straně herního prostoru
- následně se hráč rozbíhá proti hráči (B)
- cvičení se opakuje u narážečů (B), (C) a (D)
- po naražení s hráčem (D) hráč (K) běží ke kuželu v levém dolním rohu herního prostoru
- poté běží ke kuželu v levé horní části herního prostoru
- následuje dlouhý 50 metrový běžecký úsek ke kuželu v pravém horním rohu
- poslední změna směru běhu a hráč (K) dobíhá do výchozí pozice
- hráč (L) zahajuje cvičení, když si hráč (K) narazí míč s nahrávačem (B)
- cvičení se opakuje
Tip na související články:
- Opakovaný vytrvalostní tandem se zakončením
- Intenzivní kondiční přeběhy za přihrávkou
- Rychlostní vytrvalost ve čtverci s míčem (3.část)
Varianta 1

Varianta 2

Varianty:
- je možné upravit velikost vnějšího obdélníku (zvětšit/zmenšit)
- do zadní delší strany je možné umístit:
(a) slalom ze zapichovacích tyčí
(b) překážky
- hráči naražení míče provádí "slabší" nohou
- cvičení probíhá v protisměru
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 4x kužel
- 7x meta (klobouček)
- 4x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.